Kapustová zelenina

Vajíčka jsou sněhově bílá, podlouhlá, 1-1,3 mm dlouhá, 0,2 mm široká. Larvy jsou špinavě bílé, beznohé, bez hlavy, na předním konci zúžené. Zadní konec těla je plochý, uprostřed se dvěma tmavými, silně sklerotizovanými dýchacími otvory. Larvy dorůstají délky 8 mm. Kukla je hnědá, soudečkovitá, 6 mm dlouhá. Dospělci se podobají mouše domácí. Jsou však štíhlejší a mají širší křídla.

Měkkýši bez ulit. Zahrnují větší počet druhů. Přezimují plži i jejich vajíčka. Během roku kladou na vlhká skrytá místa, pod kameny a hroudy, pod rostlinné zbytky, do trhlin půdy a podobně skupiny až 3 mm velkých bělavých lesklých vajíček. Vajíčka se vyvíjejí v závislosti na prostředí během 3 týdnů až několika měsíců.

Housenice jsou nejprve šedě zbarvené se slabým nazelenalým nádechem, později jsou tmavší s barevným proužkem na boku. Dosahují délky až 18 mm. Mají 3 páry pravých končetin a 7–8 párů panožek na zadečkové části. Dospělci jsou 7-8 mm dlouzí, červenavě žlutí s černou hlavou a černou kresbou na hrudi. Křídla mají sklovitě průsvitná.

Vajíčka jsou polokulovitá, kladená ve skupinách. Vajíčka můry zelné jsou nejprve světlá, později tmavě šedá. Housenky jsou různě zbarvené. Na hřbetě mají 3 podélné čáry. Motýli jsou šedohnědí a na zadním okraji křídla mají charakteristickou kresbu v podobě písmene ”W”.

Housenka běláska zelného je nevýrazně žlutá s černými skvrnkami. Přezimují kukly. Motýli první generace létají od konce dubna do počátku června. Tato první generace je poměrně málo početná a jen výjimečně způsobuje významné škody. Druhá generace bývá početnější. Vyskytuje se v červenci a srpnu. Především je třeba ošetřovat zelí pěstované k uskladnění. Vajíčka běláska zelného jsou kladena ve skupinách. První dva instary housenek zůstávají pohromadě. Teprve později se rozlézají na nevelkou vzdálenost. Po celou dobu žíru dávají přednost vnějším listům. Proto jsou snadno zasažitelné insekticidy. Způsobené škody jsou od počátku velmi nápadné.

Dospělci dorůstají velikosti 2-2,5 mm. Mají dlouhá, hnědá, nitkovitá tykadla. Třetí pár končetin je přizpůsoben skákání nadměrným vývinem. Zbarvení je leskle černé se dvěmi žlutými pruhy, které jsou celé délce stejně široké. Larvy jsou bílé až žlutavé, olygopodní, s hnědou hlavou a nohami. Na bocích mají černé skvrny.

Bezkřídlé samičky jsou asi 2-2,4 mm dlouhé, šedozelené, pokryté šedobílým popraškem. Mšice zelná přezimuje v černých lesklých vajíčcích vykladených v trhlinách stonků brukvovitých rostlin. Začátkem května se objevují zakladatelky. K přemnožení mšic dochází od konce května. Koncem června a v červenci se vyvíjejí okřídlené samičky, které následně přelétávají na jiné brukvovité rostliny. Od poloviny října kladou zimní vajíčka.

Padání klíčních rostlin bývá častou příčinou neúspěchu při předpěstování různých druhů zelenin, ale i okrasných rostlin. Přesto, že se na něm podílí více mikroorganismů, jedná se o komplexní onemocnění. Jeho vznik totiž výrazně ovlivňují pěstitelské podmínky, které dokáží vzcházejícím rostlinám pěstitelé podařilo vytvořit zejména v bytových podmínkách a které vlastně podporují nebo naopak oslabují životaschopnost a odolnost vzcházejících rostlin. Základním předpokladem úspěšného pěstitelská mladých zeleninových nebo květinových sazenic je zajištění co nejoptimálnějších podmínek, z nichž největší význam mají světlo, teplota a voda a jejich vzájemná vyváženost. Třeba přitom vycházet z nároků jednotlivých druhů zelenin a květin. V každém případě se snažme výsevy umístit na nejsvětlejší místa v bytě a teplotu v místnosti regulovat tak, aby se při slabé intenzitě světla rostliny nevytahovaly. Opatrně třeba zacházet is vodou. Vlhkost zeminy třeba pravidelně kontrolovat a nenechat ji úplně vysušit, ale nesmí se ani premokriť. Zde je třeba zmínit i potřebu drenáže ve výsevních nádobách, aby byla zemina dostatečně vzdušná. Na výsevy bychom měli použít vždy čerstvou zeminu, ne příliš bohatou na živiny, protože mladé rostliny nepotřebují mnoho živin. Naopak, zasolení ( přehnojení ) půdy může mít za následek poškození kořenů, přes které půdní mikroorganismy snadno proniknou do mladých rostlin. Vedle všestranné strarostlivosti můžeme výsevy zelenin a květin preventivně ošetřit po setbě formou zálivky přípravkem Previcur 607 SL . Na 1 m2 se aplikuje 2-5 litrů roztoku.