721 / 875 550 721 / 875 550 | PO - PÁ 9:00 - 16:00
Facebook Twitter Youtube Instagram
Levné spreje - internetový obchod
0
Košík
Košík
0 Kč

Menu

Broskvoň

Suchá skvrnitost listů peckovin
Na listech tvoří okolo 5 mm velké fialovočervené až červenohnědé skvrny s tmavým okrajem. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem.
Šarka na broskvích
Šarku znají zahrádkáři především jako nebezpečnou virovou nemoc slivkovín. Její hostiteli jsou však i meruňky, broskve, mandle, trnka, višeň plstnatá, mahalebka a myrobalán. Na listech meruněk se Šarka projevuje ve formě žlutozelených nebo světlezelený kreseb, proužků, prstenců nebo skvrn, které jsou nejvýraznější v první polovině vegetačního období. Na povrchu plodů meruněk lze příznaky Šarki pozorovat krátce před jejich dozráním. Projevují se poměrně velkými bělavými kresbami a kroužky. Někdy se v místech těchto skvrn plody i mírně deformují. Dužnina silně postižených plodů bývá vláknitá, málo šťavnatá a mívá mdlou chuť. Velmi typicky se Šarka projevuje na peckách meruněk v podobě bělavých kroužků, kreseb a skvrn, které na nich zůstávají i po vysušení. Na listech broskví se příznaky Šarki objevují vzácněji a projevují se zežloutnutím žilnatiny a deformací listové čepele. Příznaky na plodech broskví se podobají projevům Šarki na meruňkách s tím rozdílem, že kvůli jemnému ochlupení broskví jsou méně nápadné a s dozráváním plodů se postupně ztrácejí. Šarka se šíří jednak rozmnožovacím materiálem (očky, rouby, odkopkami) a jednak pomocí hmyzu. Hlavními přenašeči viru jsou různé druhy mšic škodících na peckovin.
Obaleč východní
Motýlci mají přední křídla fialově hnědá, směrem k lemu světlejší, téměř jednobarevná. Spodní křídla jsou jednobarevně tmavá. Housenky jsou světle růžové. Dosahují délky 1 cm.
Padlí broskvoně
Na mladých listech na koncích letorostů vznikají bílé skvrny, které se postupně zvětšují. Tyto listy se deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Bílé skvrny vznikají i na letorostech, které se pak deformují, zastavují růst a od vrcholů zasychají. Nejvýraznější, i když méně časté, je poškození plodů, kde vznikají okrouhlé postupně se zvětšující skvrny, které jsou nejdříve bělavé, později hnědé. Dojde-li k časné infekci plodů, jsou tyto deformované a praskají. Nejnáchylnější jsou nektarinky, z běžných odrůd pak především odrůda Sunhaven. Napadány jsou však i mandloně a broskvomandloně. Stejný původce, ale jiná jeho forma, je původcem padlí na růžích.
Moniliová hniloba plodů broskve
Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě bílé polštářky, které jsou tvořeny fruktifikačními orgány houby. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, ale často zůstávají mumifikované viset na stromech. Existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. U meruněk, višní a v menší míře i u třešní, napadá tato houba i květy, listy a větvičky a je příčinou tzv. moniliového úžehu (spály).
Kadeřavost broskvoně
Na mladých listech broskvoní vznikají zpočátku mírně vypouklé žlutozelené, později červené skvrny nebo puchýře. Tyto skvrny se velmi rychle zvětšují, zduřují a tím deformují (zkadeřavějí) listovou čepel. Na spodních částech napadených listů se v květnu vytvářejí bělavé povlaky houby. Zkadeřené listy zasychají a opadávají. Na plodech někdy vznikají červené skvrny s nepravidelným okrajem. Výjimečně je napadáno i dřevo letorostů. Tyto letorosty jsou pak kratší a deformované. Napadány mohou být jen mladé nerozvinuté listy do velikosti 1 až 1,5 centimetru. U napadených stromů je větší nebezpečí jejich poškození mrazy. Kromě broskvoní mohou být napadány i mandloně a broskvomandloně.