Stromy ho fascinují už více než půl století. Věnuje se záchraně genofondu starých odrůd ovocných stromů na Slovensku. Na své malé zahrádce u Rimavské Soboty pěstuje množství ovocných stromů, keřů i vinné révy. Právě o specifikách sázení révy, jejího štěpování či množení nám Ján Vigoda prozradil více v rozhovoru.

V rozhovoru s Jánem Vigodou se dozvíte:

• jaké vzácné odrůdy ovocných stromů pěstuje na zahradě,

• který strom mu přináší největší úrodu,

• jak na zahradě podporuje biodiverzitu,

• jak bojuje se škůdci na zahradě,

• jakými postřiky chrání vinnou révu,

• jaké jsou zásady sázení vinné révy na jaře,

• zda množení vinné révy zvládnou i začátečníci

• a proč je štěpování vinné révy spíše práce pro profesionály.

Vaše zahrada je ukázkovým příkladem toho, jak lze prostor i na malé zahradě využít na maximum. Po celou sezónu vám tu všechno kvete a přináší bohatou úrodu. Co všechno tu pěstujete?

Na malé zahrádce (400 m²) mám plně využitý celý prostor. Žádný monokulturní velký trávník, ale přes 30 ovocných stromů, z nichž mnohé mají naroubované 3–4 odrůdy, 15 keřů bobulovin a asi 20 kořenů a odrůd stolní révy. Kromě běžných odrůd tu našly své místo i kiwi, tomel, fíky, asimina triloba, ale také malé jezírko, budka pro sýkorky, hmyzí hotel, sbírka bonsají, pár okrasných jehličnanů a několik kultivarů okrasných keřů.

Má tu tolik stromů dostatek místa?

S ohledem na malou rozlohu zahrádky zde mohu pěstovat jen menší stromy, převážná většina je pěstována ve tvaru holandského štíhlého vřetene. Tento způsob jsem odkoukal na několika exkurzích u velkopěstitelů na západním Slovensku. Donedávna jsem měl přes 25 odrůd jabloní a přes 20 odrůd hrušní, dnes jich mám už jen asi polovinu – vyřadil jsem ty, kterým se v této lokalitě nedařilo.

Který strom považujete za ten nejzajímavější, co na zahradě máte?

Zvláštní radost mám z takových odrůd, jaké v okolí nikdo jiný nemá. Například hruška Madame Favre od pana Belici z Hostia u Zlatých Moravců. Nebo vinná réva „Šárfehér“, bezsemenné odrůdy „Vanesa a Attica“, tomel – tři odrůdy na jednom stromě, meruňky Kioto (na fotce) a Cunami, hrušky Merodova a Magdalénka od pana Hričovského, švestka Anna Späth, místními nazývaná Bílá durancie, moruše Pipova, také jeřáby oskeruše (vlastní roubovance), černá moruše (Morus nigra), ořechy – vlastní roubovance Milotai 10, „Chaenomeles speciosa“, španělská plazivá jedle (Abies pinsapo Kelleris) pěstovaná vzpřímeně a japonská toreya.

Na jednom kmínku japonského javoru mám naroubované 4 různé kultivary lišící se barvou a tvarem listů, nebo Zanthoxylum – sečuánské koření, nebo také albízii. Před vchodem do našeho činžáku pro radost sobě i kolemjdoucím pěstuji štědřenec převislý, sbírku růží, sbírku kosatců, broskvoň okrasnou květem. Na zahrádce se mnohé novinky jako pawpaw (asimina triloba) nebo hurmikaki stále učím pěstovat.

Jste známý tím, že na jednom svém ovocném stromě necháváte dozrávat více různých odrůd. Kolik jich obvykle naroubujete na jeden strom? Máte i rekordmana?

V současnosti je v malých zahrádkách takový trend – pěstovat jen tak vysoké stromy, jaké jsme schopni ošetřovat (řez, postřik, chemická ochrana a sběr) bez vysokého žebříku, tedy maximálně do výšky 3 metrů. Ve vícero stromech pěstovaných ve tvaru tříčtvrtečního kmene (kmen ~150 cm) mám naroubováno víc než jednu odrůdu, každá kosterní větev je jiná odrůda: hrušeň 5 odrůd, meruňka 5 odrůd, ringlota 3 odrůdy, hurmikaki 3 odrůdy, višeň 3 odrůdy, třešeň 5 odrůd, šeřík 3 odrůdy, moruše bílá 3 odrůdy, broskvoň 3 odrůdy, švestka 3 odrůdy. Nemám mezi stromy žádného zvláštního oblíbence, mám je rád všechny stejně – všechny jsou jako moje děti.

Který strom vám přináší nejlepší úrodu?

Paradoxně největší úrodu mi dává jabloň, kterou nemám příliš v oblibě (Idared). Výška koruny je asi 240 cm, průměr koruny maximálně 3,5 m, ale je stará přibližně 35 let a loni na ní bylo 150 kg jablek. Při jejím řezu si dávám zvlášť záležet – vypadá jako deštník nebo jako hřib. Na všech stromech – jádrovinách – také provádím probírku plodů, takže mám ukázkové stolní ovoce.

Kdy se připravujete na novou sezónu? Máte svou zahrádkářskou rutinu, kterou každý rok opakujete?

S přípravou zahrádky na novou sezónu začínám už na podzim. Po opadu listů broskvoní je uložím hluboko do kompostu. Strom ošetřím měďnatým přípravkem proti houbovým chorobám a na jaře aplikuji sirnatý postřik proti kadeřavosti listů - Sulku. Odborníci nedoporučují pěstovat broskvoně bez postřiků, proto je chráním co nejšetrnějšími metodami. V první polovině prosince vždy ostříhám svůj vinný keř, pěstuji jen stolní odrůdy. Hrozny uskladňuji pod stropem ve sklepě, zavěšené pomocí háčků – vydrží takto i do nového roku. Veškerý biologicky rozložitelný materiál ze zahrádky dávám do kompostu. Kompostoviště by měl mít každý rozumný zahrádkář.

Děláte i preventivní jarní postřiky?

Preventivní postřiky proti houbovým chorobám a proti savému a žravému hmyzu dělám jen v případě, že se v průběhu roku vyskytnou. Při ochraně rostlin upřednostňuji biologické metody a šetrné přípravky, které neohrožují užitečný hmyz ani půdní mikroorganismy.

Jaké práce je potřeba na zahradě na jaře dělat jako první? Mnozí začínají stříháním vinné révy.

Podle odborné literatury by měla být vinná réva ostříhaná/ořezaná do konce února. Při pozdějším řezu réva více slzí. Pěstování vinné révy hroznorodé není příliš náročné, ale určitou péči nelze zanedbat.

Každý nemusí všechno vědět, ale dělejme vše tak, jako ti, kteří to vědí.

Je náročné pěstovat hrozny na zahradách? Nebo to zvládne i začátečník? Pro které odrůdy vinné révy se rozhodnout?

Nejjednodušší je začít pěstovat vinnou révu zakoupením kontejnerované sazenice. Tu je možné zasadit na trvalé stanoviště kdykoli během roku, pokud není půda zmrzlá. Začátečník by se měl rozhodnout pro odolnější odrůdy nebo takové, kterým se daří u sousedů. To, že se réva sází do úrodné, hluboké půdy a ne do bažinaté nebo kamenité, je samozřejmost.

Mnozí dávají přednost sázení vinné révy na podzim. Dá se réva sázet i na jaře? Co vyžaduje hnojení vinné révy?

Sází se v dubnu, když je půda teplejší. Nad úrovní půdy má zůstat pouze jediný pupen, a i ten musí být zcela zakrytý půdou. Koncem května pupen vyroste nad povrch a okolí se dále udržuje bez plevele a dostatečně zavlažované. Musí tam být opěrná konstrukce nebo kůl a za dva roky může být první hrozen na ochutnání.

Na dno výsadbové jámy můžeme dát dokonale vyzrálý hnůj ze stáje nebo kompost. Dostatečné zavlažování, zejména v prvním roce po výsadbě, je také samozřejmostí.

Dá se na rozmnožování vinné révy jít cestou řízků? Je to jednoduché?

Vinnou révu lze pěstovat i z tzv. řízků - zakorěním. Řízky se získávají v prosinci, ale není to aktivita pro začátečníky.

Viděli jsme, že roubujete ovocné stromy, dá se roubovat i vinná réva? Kdy je nejlepší provést roubování vinné révy?

Vinnou révu je samozřejmě možné i roubovat, ale je třeba vědět, že roubování vinné révy je vysoká škola roubování – není to nic pro začátečníky. Existuje více způsobů. Dá se roubovat brzy na jaře tzv. „dřevem do dřeva“, nebo v květnu „zeleným do zeleného“. Já používám hlavně ten květnový termín.

Je třeba preventivně bojovat proti škůdcům nebo chorobám? Jaký jarní postřik vinné révy volíte na vaší zahradě?

V našich oblastech vinnou révu ohrožují hlavně houbové choroby, jako padlí a peronospóra, ale i mnohé další. Důležité je předejít padlí postřikem na to určeným přípravkem, těsně před kvetením a druhým postřikem po odkvetení, tehdy, když ještě není viditelné.

Když je padlí na hroznu rozvinuté, už se nedá zachránit, hrozen brzy uschne. Někteří pěstitelé vinné révy mají u vinné révy zasazenou růži náchylnou na padlí, na které se objeví padlí asi o 5 dní dříve než na vinné révě, a tehdy vědí, že už musí stříkat vinnou révu proti padlí.

Vinnou révu na předjaří stříkám sirnatým přípravkem Sulka (5% koncentrát) a proti roztočům, kteří se v létě projevují na listech – erinóza a akarinóza aplikuji dravé roztoče.

Škůdci v zahradách neznají hranice pozemků. Takže i když děláme preventivní opatření, škůdci přijdou „od sousedů“. Jak s tím bojujete?

Na likvidaci roztočů se mi už více let osvědčují draví roztoči. Používám přípravky, které nezabíjejí slunéčka, protože ta likvidují mšice. Rozmisťuji na stromy i příbytky pro ucholaky, aby kromě mšic likvidovali i roztoče.

Pro zajištění dokonalého opylení mých ovocných stromů používám „hmyzí hotel“, který osídlily stovky různých včel samotářek! Likvidovat škodlivý hmyz mi pomáhají sýkorky, kterým jsem připravil několik sýkorníků (hnízdních budek). Kromě toho mám v zahradě i různé kvetoucí rostliny, které přitahují užitečný hmyz a přispívají k biodiverzitě. Je dobré mít v blízkosti zahrádky příbytek pro ježky, ti nám pomáhají při likvidaci slimáků.

Používáte v zahradě i biologické postřiky? Nebo vlastní/přírodní? Nebo zasáhnete i chemickými postřiky, když je to potřeba?

Podle možností se vyhýbám tzv. tvrdé chemii, ale přípravky na bázi síry a mědi jsou povolené i v biopěstování. I s používáním síry a mědi to nelze přehánět, protože to vše nakonec skončí v půdě a má to nepříznivý vliv na mykorhizu v půdě.

S biologickými přípravky (postřiky) nemám mnoho zkušeností, ale určitě existují. Pro takovéto případy kupuji každoročně zahradnický kalendář, je to pro mě jedinečná textová i obrazová pomůcka po celý rok.

Zkoušel jsem chránit své stromky proti houbovým chorobám nebo živočišným škůdcům např. výluhem z kopřiv a suchých česnekových listů, ale objektivně jsem nedokázal vyhodnotit úspěšnost nebo přínos.

Máte za sebou krásné úspěchy a aktivity, věnujete se starým odrůdám ovocných stromů, roubujete je a uchováváte pro budoucí generace. Máte na to ještě čas?

V současnosti trávím hodně času i výjezdy do okolí na venkov, samozřejmě nejraději s mladými spolupracovníky, kde společně vyhledáváme velmi staré odrůdy ovocných stromů a tyto pomocí roubování a do připravených podpníků ve vlastní ovocné školce dále množíme a zachraňujeme pro další generace. Mě baví hlavně takové ovocné druhy, které se těžko pěstují a množí a které jsou vzácné. Jsou to hlavně různé zajímavé náhodné ořešákové semenáče, oskeruše, černé moruše, ale i některé kvetoucí okrasné keře nebo japonské javory.

Jaký je váš sen nebo plán v zahradnictví, co byste ještě chtěl dosáhnout?

Vypěstoval jsem více než 2 tisíce různých ovocných stromků, včetně těch do genofondového sadu ZOGOR a rád bych se ještě dožil prvních úrod z těchto stromů. A největší radost by mi udělalo, kdybych měl co nejvíce pokračovatelů, mladých perspektivních ovocnářů.

Mnoho štěstí ve vašich plánech, děkujeme za rozhovor.

Zdroj foto: Ján Vigoda