Obiloviny

Brouci jsou 14-17 mm dlouzí, na horní straně černí, na spodní straně smolně hnědí. Larvy jsou bělavé s tmavohnědou až černou hlavou a předohrudí. Na vrchní straně ostatních hrudních a zadečkových článků obdélníková hnědá políčka, na hrudi 3 páry silných nohou a na posledním článku 2 tupé výčnělky. Dosahují délky až 3 cm.

Brouci mají štít, hruď, břicho a nohy žlutočervené, krovky, hlavu a tykadla modrozelená. Brouci měří 5–6 mm. Vajíčka jsou dlouhá cca 1 mm, žlutooranžová. Larvy jsou špinavě bílé, kyjovitého tvaru, pokryté černým slizem se zbytky trusu. Mají tři páry nohou. Měří 5–6 mm.

Napadené klásky metají dříve než zdravé a při metání se objeví černá masa spor pokrytá zprvu stříbřitou blankou, která ovšem záhy praská a spory se větrem a deštěm uvolňují. V době dozrávání porostů jsou pak často zřetelná pouze prázdná vřeténka. Napadené rostliny snětí mohou být mírně kratší než zdravé rostliny.

Onemocnění lze diagnostikovat nejdříve od metání, dříve nemocné rostliny pouze o něco silnější odnožují. Stébla zůstávají o něco kratší, klasy mohou být podle odrůd buď kratší nebo delší než na zdravých rostlinách, nebo mají značně roztažené vřeteno klasu. Nezralé plevy odstávají a obsahují namísto zrn nejdříve mazlavé, pak tvrdé, kulaté hálky naplněné černo - hnědými sporami. Typicky je jejich rybí zápach. Příležitostně mohou být napadeny pouze jednotlivá stébla rostliny, nebo jednotlivá zrna vytvářejí v klasu hálky. Mazlavá sněť pšeničná se vyskytuje ve všech pšeničných oblastech a může způsobit citelné ztráty na kvalitě a úrodě. Infekce se přenáší osivem, je potenciálně nebezpečné především zasévat nemořené osivo. Pšenice infikovaná mazlavou snětí pšeničnou nemůže být použita pro potravinářské účely a stejně ne jako osivo. V sporech nacházející se toxin trimethylamin způsobuje u zvířat snížené přírůstky na váze, pokud se takto infikované zrno využívá pro krmné účely.