Jahody

Měkkýši bez ulit. Zahrnují větší počet druhů. Přezimují plži i jejich vajíčka. Během roku kladou na vlhká skrytá místa, pod kameny a hroudy, pod rostlinné zbytky, do trhlin půdy a podobně skupiny až 3 mm velkých bělavých lesklých vajíček. Vajíčka se vyvíjejí v závislosti na prostředí během 3 týdnů až několika měsíců.

Nosatci jsou 2-4 mm dlouzí, tmaví až černí. Larvy jsou bílé, beznohé, zavalité, mírně prohnuté, s hnědou hlavou. Přezimují brouci na nejrůznějších místech. Na jahodnících začínají úživný žír obvykle ve druhé polovině dubna až počátkem května v době, kdy začínají kvést jabloně. Vajíčka kladou po jednom do květních poupat jahodníků a nakusují květní stopky těchto poupat. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků. Poté se brouci stěhují na později kvetoucí růžokvěté rostliny (maliník, ostružiník). Larvy se vyvíjejí a kuklí ve spadlých zaschlých poupatech. Brouci se líhnou začátkem července. V této době škody již nezpůsobují. Do roka se vyvine jedna generace.

Plíseň šedá je nejškodlivějším onemocněním jahodníku. Napadá plody ve všech fázích vývoje, řapíky listů, stopky květů a květy. Napadené nezralé plody hnědnou, zralé plody tmavnou, měknou a hnijí. Na čepelích listů jsou viditelné šedohnědé, koncentrické skvrny, které postupně nekrotizují. Ostatní napadené části rostlin se také zbarvuje šedohnědě, díky povlaku konidioforů a konidií.

Houba vytváří hyalínne mycelium, které postupně nabývá nahnědlou barvu. Mycelium se rozrůstá na povrchu napadených orgánů. Patogen přezimuje myceliem na listech hostitelské rostliny. Na jaře fruktifikuje a vznikají infekce mladých listů.

Projevuje se předevšín na čepelích starších listů,občas napadá také řapíky a květní stopky. Na napadených listech se tvoří drobné fialové skvrny, které se zvětšují a od středu zasychají. Skvrny mají tipický vzhled s bělavým nekrotickým středem, který je lemován fialovým okrajem. Počet skvrn se postupně zvyšuje, skvrny se spojují a listy se deformují a později zasychají. Na řapících a květních stoncích se projevuje protáhlými tmavě hnědými skvrnami se světlým středem. Při silném napadení dochází k předčasnému zasychání listů. Ve středu skvrn se na konidioforech vytvářejí konidie.

Dochází k náhlému vadnutí a zasychání starších a postupně i mladších listů. Následně infikované rostliny hynou. Příčinou vadnutí a zasychání je poškození kořenů, které postupuje od krčku rostliny směrem dolů. Choroba také napadá řapíky a květní či plodové stopky. Napadá také nezralé plody, plody nerostou, postupně zahnědávají, mají gumovitou (kožovitou) konzistenci a zasychají. Při napadení zrajících plodů dochází k měknutí a hořknutí. Při výskytu dochází k hynutí rostlin i přímé poškození plodů. Poškození se projevuje především u starších porostů. Onemocnění se vyskytuje především na těžších a vlhčích stanovištích. Šíření se především za deštivého a teplého počasí (přes 20 °C). Projev vadnutí a odumírání rostlin podporuje následné teplé a sušší počasí.