Jabloně
Katalog chorob a škůdců » Jabloně
Hnědnutí dužniny jablek je onemocnění fyziologického původu a ve zvýšené míře se vyskytuje tehdy, jestliže po teplém a suchém létě přijdou v září vydatnější srážky. Vlivem zvýšeného příjmu vody se plody rychle zvětší, mají však řidší dužinu a proto předčasně dozrávají a jejich dužina hnědne. Vznik onemocnění podporují i vysoké teploty v době sklizně a na začátku skladování. Hnědnutím dužniny nejvíce trpí odrůdy Ontario a Jonathan.
Pehovitosť jablek je fyziologické onemocnění, jehož hlavní příčinou je nedostatek přístupného vápníku v půdě. Onemocnění se intenzivněji projevuje v suchých a teplých letech s nedostatkem srážek, v letech se slabší úrodou a na půdách vydatně hnojených chlévskou mrvou a trusem drobných domácích zvířat. Pehovitosť nejčastěji postihuje Coxovu renetu a její poměrně rozšířené kříženci (např. Dukát, Šampion, Clivia apod.)., Najde se však i na dalších odrůdách. Na povrchu plodů se projevuje tmavozelenými proláklin, pod kterými se nacházejí hnědé ostrůvky odumřelého pletiva dužniny, zasahující často až do hloubky 5-10 mm. Podobné příznaky se často objevují i na Jonathane. Tato skvrnitost však postihuje pouze slupku Jonathanův, do dužiny neproniká.
sklovitost jablek je fyziologickou chorobou a na plodech se projevuje často již před sklizní. Většinou začíná kolem jádřince, ale někdy pronikne až pod slupku plodů ve formě tmavozelených olejových skvrn. Pokud sklovité jablka rozkrojíme, kape z nich voda, která se dostala do mezibuněčných prostor. Vznik sklovitosti podporují velké výkyvy teploty mezi dnem a nocí koncem léta, jakož i pozdní sběr jablek. Jelikož nepostihuje všechny odrůdy, je i odrůdovou vlastností. Nejčastěji se vyskytuje na odrůdách Clivia, Dukát, Wredei, Starking, Ontario a Gloster.
Bezkřídlé živorodé samičky jsou zavalité, asi 2 mm dlouhé, rezavě až červenavě hnědé, narudlé až fialově červené, pokryté voskovými bílými výpotky. Na konci těla mají dlouhá vosková vlákna.
Voška skoroceľová (Dysaphis plantaginea) (Pass.), syn. Sappaphis mali (Ferr.), (Homoptera, Aphididae) – patrí nielen k najrozšírenejším, ale aj k najškodlivejším druhom listových vošiek na jabloniach. U nás sa vyskytuje prakticky vo všetkých ovocinárskych oblastiach hlavne na jabloniach, oveľa menej na jarabinách, dulách a oskorušiach. Cicaním listov vyvoláva voška najprv ich silné kučeravenie a stáčanie, neskôr žltnutie a opad. Na jar vytvára početné kolónie jedincov nielen na listoch, ale aj na mladých výhonkoch, ktoré zakrpatievajú a deformujú sa. Silnejšie poškodenie stromu sa prejavuje aj na vývine plodov, ktoré sa nevyvíjajú a nedozrievajú.
Motýlci obaleče mramorovaného jsou poněkud menší. Přední křídla mají mramorovaná. Vajíčka jsou průhledná, opálově lesklá, čočkovitého nebo bochánkovitého tvaru. Housenky obaleče mramorovaného měří do 10 mm a jsou žlutozelené.
Motýlci obaleče jednopásého dosahují délky 6-7 mm. V rozpětí křídel měří 13-15 mm. Přední křídla mají slámově žlutá až masově hnědavá, uprostřed s příčnou trojúhelníkovitou tmavší páskou. Zadní křídla jsou šedofialová. Vajíčka jsou průhledná, opálově lesklá, čočkovitého nebo bochánkovitého tvaru. Housenky obaleče jednopásého dosahují délky 10-12 mm. Jsou různě zbarvené.
Kukly přezimují v spadaného listí. Imaga první generace se objevují v první polovině dubna a začátkem května. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na horní stranu listů. Larvy nejprve vyžírají úzkou chodbu, která se později rozšiřuje a měří 5 - 30 mm. Koncem června se líhnou image druhé, v srpnu a v září image třetí generace. Larvy vyžírají na listech ploché miny. při silném výskytu listy hnědnou a mohou opadávat. Silně napadené rostliny jsou méně odolné proti mrazu v zimním období.
Motýl je stříbřitě bílý až šedohnědý, 3-4 mm dlouhý. V rozpětí křídel měří 7,5-9 mm. Housenky jsou zelené. Mají 5 párů panožek. Dosahují délky 5 mm.
Mšice jsou nejznámějšími a nejrozšířenějšími škůdci ovocných dřevin. Jejich škodlivost spočívá především v tom, že rostlinné šťávy sají v takovém množství, že jejich nestačí zužitkovat. Proto lepkavými kapkami šťáv, které prošly jejich trávicím traktem (tzv. medovice) znečišťují níže položené listy, na kterých se později rozrůstají čerňovky. Škodlivost mšic zvyšuje i skutečnost, že se dokáží v krátkém čase mimořádně rychle přemnožit. Kromě sání rostlinných šťáv škodí i přenášením různých virových chorob (např. šarka ). Všechny druhy mšic přezimují ve formě vajíček na jednotlivých druzích ovocných dřevin. Některé druhy začátkem léta proletují ( migrují ) na letní hostitelské rostliny, z nichž se na podzim vracejí zpět na ovocné dřeviny a nakladou přezimující vajíčka. Jiné druhy zůstávají během celé vegetace na ovocných dřevinách.
Housenky přezimují v různých úkrytech. Na jaře se kuklí a od května létají motýli první generace. Samičky kladou vajíčka na rub listů. Dospělé housenky opouštějí miny a na spodní straně list si přichycují několika úpony bílý zámotek. Motýly druhé generace vylétávají v srpnu až září.
Vajíčko je cca 1 mm velké, mléčné stříbřitě se lesknoucí,téměř okrouhlé, ploché ve tvaru ploché šupinky, přilepené celou plochou na plod nebo na list. Housenky jsou zpočátku bělavé, později růžové, s hnědou hlavou. Dosahují délky 2 cm. Kukla je 9 - 10 mm dlouhá, tmavá, s čokoládovým odstínem. Motýl je cca 1 cm dlouhý. V rozpětí křídel měří 2 cm. Přední křídla jsou popelavě šedá s tmavými příčkami. Blízko jejich hrotu je červenavě tmavohnědá skvrna, světle leskle orámovaná. Zadní křídla jsou šedohnědá.
Dospělci dorůstají velikost 6-7 mm a jsou žlutočerné barvy. Larvy jsou polypodní housenice dorůstající velikosti 10-12 mm. Zbarveny jsou žlutavě.
Brouci jsou 3,5-4,5 mm dlouzí. Mají štít a krovky tmavě hnědočervené, porostlé hustými tmavšími a světlejšími chloupky. Za středem krovek bělavé chloupky tvoří příčný oblouček. Vajíčka jsou bílá, 0,7 mm dlouhá. Larvy jsou bledě žluté, štíhlé, protáhlé, mírně prohnuté, beznohé, s hnědou hlavou. Dosahují délky 5-6 mm.
Tato choroba je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při dlouhodobějším zanedbání ochrany dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků, zmenšení velikosti plodů, k silnému zasychání větví a postupnému chřadnutí celých stromů.