721 / 875 550 | PO - PÁ 8:00 - 16:00
Lacné postreky - internetový obchod
0
Košík
0 Kč

Menu

Jabloně

Hnědnutí dužniny jablek
Hnědnutí dužniny jablek je onemocnění fyziologického původu a ve zvýšené míře se vyskytuje tehdy, jestliže po teplém a suchém létě přijdou v září vydatnější srážky. Vlivem zvýšeného příjmu vody se plody rychle zvětší, mají však řidší dužinu a proto předčasně dozrávají a jejich dužina hnědne. Vznik onemocnění podporují i vysoké teploty v době sklizně a na začátku skladování. Hnědnutím dužniny nejvíce trpí odrůdy Ontario a Jonathan.
Pehovitosť jablek
Pehovitosť jablek je fyziologické onemocnění, jehož hlavní příčinou je nedostatek přístupného vápníku v půdě. Onemocnění se intenzivněji projevuje v suchých a teplých letech s nedostatkem srážek, v letech se slabší úrodou a na půdách vydatně hnojených chlévskou mrvou a trusem drobných domácích zvířat. Pehovitosť nejčastěji postihuje Coxovu renetu a její poměrně rozšířené kříženci (např. Dukát, Šampion, Clivia apod.)., Najde se však i na dalších odrůdách. Na povrchu plodů se projevuje tmavozelenými proláklin, pod kterými se nacházejí hnědé ostrůvky odumřelého pletiva dužniny, zasahující často až do hloubky 5-10 mm. Podobné příznaky se často objevují i ​​na Jonathane. Tato skvrnitost však postihuje pouze slupku Jonathanův, do dužiny neproniká.
Sklovitost jablek
sklovitost jablek je fyziologickou chorobou a na plodech se projevuje často již před sklizní. Většinou začíná kolem jádřince, ale někdy pronikne až pod slupku plodů ve formě tmavozelených olejových skvrn. Pokud sklovité jablka rozkrojíme, kape z nich voda, která se dostala do mezibuněčných prostor. Vznik sklovitosti podporují velké výkyvy teploty mezi dnem a nocí koncem léta, jakož i pozdní sběr jablek. Jelikož nepostihuje všechny odrůdy, je i odrůdovou vlastností. Nejčastěji se vyskytuje na odrůdách Clivia, Dukát, Wredei, Starking, Ontario a Gloster.
Vlnatka krvavá
Bezkřídlé živorodé samičky jsou zavalité, asi 2 mm dlouhé, rezavě až červenavě hnědé, narudlé až fialově červené, pokryté voskovými bílými výpotky. Na konci těla mají dlouhá vosková vlákna.
Mšice jitrocelová
Voška skoroceľová (Dysaphis plantaginea) (Pass.), syn. Sappaphis mali (Ferr.), (Homoptera, Aphididae) – patrí nielen k najrozšírenejším, ale aj k najškodlivejším druhom listových vošiek na jabloniach. U nás sa vyskytuje prakticky vo všetkých ovocinárskych oblastiach hlavne na jabloniach, oveľa menej na jarabinách, dulách a oskorušiach. Cicaním listov vyvoláva voška najprv ich silné kučeravenie a stáčanie, neskôr žltnutie a opad. Na jar vytvára početné kolónie jedincov nielen na listoch, ale aj na mladých výhonkoch, ktoré zakrpatievajú a deformujú sa. Silnejšie poškodenie stromu sa prejavuje aj na vývine plodov, ktoré sa nevyvíjajú a nedozrievajú.
Obaleč mramorovaný
Motýlci obaleče mramorovaného jsou poněkud menší. Přední křídla mají mramorovaná. Vajíčka jsou průhledná, opálově lesklá, čočkovitého nebo bochánkovitého tvaru. Housenky obaleče mramorovaného měří do 10 mm a jsou žlutozelené.
Obaleč jednopásý
Motýlci obaleče jednopásého dosahují délky 6-7 mm. V rozpětí křídel měří 13-15 mm. Přední křídla mají slámově žlutá až masově hnědavá, uprostřed s příčnou trojúhelníkovitou tmavší páskou. Zadní křídla jsou šedofialová. Vajíčka jsou průhledná, opálově lesklá, čočkovitého nebo bochánkovitého tvaru. Housenky obaleče jednopásého dosahují délky 10-12 mm. Jsou různě zbarvené.
Ploskáčik jabloňový
Kukly přezimují v spadaného listí. Imaga první generace se objevují v první polovině dubna a začátkem května. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na horní stranu listů. Larvy nejprve vyžírají úzkou chodbu, která se později rozšiřuje a měří 5 - 30 mm. Koncem června se líhnou image druhé, v srpnu a v září image třetí generace. Larvy vyžírají na listech ploché miny. při silném výskytu listy hnědnou a mohou opadávat. Silně napadené rostliny jsou méně odolné proti mrazu v zimním období.
Podkopníček ovocný
Motýl je stříbřitě bílý až šedohnědý, 3-4 mm dlouhý. V rozpětí křídel měří 7,5-9 mm. Housenky jsou zelené. Mají 5 párů panožek. Dosahují délky 5 mm.
Mšice na ovocných dřevinách
Mšice jsou nejznámějšími a nejrozšířenějšími škůdci ovocných dřevin. Jejich škodlivost spočívá především v tom, že rostlinné šťávy sají v takovém množství, že jejich nestačí zužitkovat. Proto lepkavými kapkami šťáv, které prošly jejich trávicím traktem (tzv. medovice) znečišťují níže položené listy, na kterých se později rozrůstají čerňovky. Škodlivost mšic zvyšuje i skutečnost, že se dokáží v krátkém čase mimořádně rychle přemnožit. Kromě sání rostlinných šťáv škodí i přenášením různých virových chorob (např. šarka ). Všechny druhy mšic přezimují ve formě vajíček na jednotlivých druzích ovocných dřevin. Některé druhy začátkem léta proletují ( migrují ) na letní hostitelské rostliny, z nichž se na podzim vracejí zpět na ovocné dřeviny a nakladou přezimující vajíčka. Jiné druhy zůstávají během celé vegetace na ovocných dřevinách.
Podkopníček spirálový
Housenky přezimují v různých úkrytech. Na jaře se kuklí a od května létají motýli první generace. Samičky kladou vajíčka na rub listů. Dospělé housenky opouštějí miny a na spodní straně list si přichycují několika úpony bílý zámotek. Motýly druhé generace vylétávají v srpnu až září.
Obaleč jablečný
Vajíčko je cca 1 mm velké, mléčné stříbřitě se lesknoucí,téměř okrouhlé, ploché ve tvaru ploché šupinky, přilepené celou plochou na plod nebo na list. Housenky jsou zpočátku bělavé, později růžové, s hnědou hlavou. Dosahují délky 2 cm. Kukla je 9 - 10 mm dlouhá, tmavá, s čokoládovým odstínem. Motýl je cca 1 cm dlouhý. V rozpětí křídel měří 2 cm. Přední křídla jsou popelavě šedá s tmavými příčkami. Blízko jejich hrotu je červenavě tmavohnědá skvrna, světle leskle orámovaná. Zadní křídla jsou šedohnědá.
Pilatka jablečná
Dospělci dorůstají velikost 6-7 mm a jsou žlutočerné barvy. Larvy jsou polypodní housenice dorůstající velikosti 10-12 mm. Zbarveny jsou žlutavě.
Květopas jabloňový
Brouci jsou 3,5-4,5 mm dlouzí. Mají štít a krovky tmavě hnědočervené, porostlé hustými tmavšími a světlejšími chloupky. Za středem krovek bělavé chloupky tvoří příčný oblouček. Vajíčka jsou bílá, 0,7 mm dlouhá. Larvy jsou bledě žluté, štíhlé, protáhlé, mírně prohnuté, beznohé, s hnědou hlavou. Dosahují délky 5-6 mm.
Padlí jabloňové
Tato choroba je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při dlouhodobějším zanedbání ochrany dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků, zmenšení velikosti plodů, k silnému zasychání větví a postupnému chřadnutí celých stromů.
Tento eshop používá ke zkvalitnění služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto eshopu s tím souhlasíte.