Mrkev

Měkkýši bez ulit. Zahrnují větší počet druhů. Přezimují plži i jejich vajíčka. Během roku kladou na vlhká skrytá místa, pod kameny a hroudy, pod rostlinné zbytky, do trhlin půdy a podobně skupiny až 3 mm velkých bělavých lesklých vajíček. Vajíčka se vyvíjejí v závislosti na prostředí během 3 týdnů až několika měsíců.

Na všech nadzemních částech (listy, řapíky, stonky, květenství i plody nažky) především petržele a mrkve (ale i fenyklu, celeru a řady planě rostoucích mrkvovitých rostlin) vznikají bělavé, moučnaté povlaky houby, které se postupně zbarvují do špinavě hnědošeda. Později se na těchto povlacích objevují velmi drobné, tmavé, kulovité plodničky. Napadené části jsou křehké, zabarvují se do šedozelena a špatně rostou. Největší škody jsou způsobovány v letech se suchým a horkým létem. Napadená nať není použitelná ke kulinářským účelům ani ke zkrmování (nebezpečí střevních kolik).

Výskyt choroby je obecně vázán na starší listy a na druhou polovinu vegetace. Nejškodlivější je v srpnu a v září. Při vhodných podmínkách dochází i k napadení stopek listů. Pokud jsou podmínky vhodné pro rozšiřování infekce, dochází ke spojování skvrn, což vede ke kadeření a usychání listů, které vypadají jako spálené. Vysoké ztráty listů choroba způsobuje při deštivém počasí nebo nadměrném zavlažování.