30.04.2020
Jak správně pěstovat a starat se o papriku
Paprika (capsicum annuum) je známou sezónní zeleninou, kterou si i v našich podmínkách můžeme vypěstovat. Jejím domovem jsou subtropické oblasti Ameriky, ale daří se jí po celé Evropě a také na dalších kontinentech. Je zásobárnou vitamínu B a C a pro lidské zdraví je velmi důležitá její konzumace v čerstvém syrovém stavu. I proto přinášíme následující přehled informací.
Které odrůdy patří k nejoblíbenějším?
K nejčastěji pěstovaným odrůdám u nás patří odrůda PCR – vhodná pro polní pěstování i rychlení. Plody má žlutozelené, srpovitě prohnuté. Jsou mírně pálivé, ale zato šťavnaté. Používá se především pro přímou konzumaci. Citlivě však reaguje na změny teplot. Její vegetační doba trvá přibližně 120 dní.
Na našich zahrádkách by neměla chybět ani odrůda Slovakia – dobře se jí daří ve fóliovnících. Patří k velmi časným odrůdám typu kapie. Plody jsou tedy převislé, výrazné chuti a aroma. Vhodná pro přímou konzumaci i na zavařování, podobně jako odrůda alma.
Předpěstování
Papriku doporučujeme vysazovat ze sazenic. Je to méně náročné než ze semen, ale zejména výnosnější a bohatší na zásobní látky. S přímým setím papriky se u nás setkáte jen velmi ojediněle. Abyste na jaře mohli sázet své vlastní sazenice do záhonů, je polovina ledna ideálním obdobím na vysévání paprik.
Kvalita sazenic
Sazenice pěstujte v dobře izolovaném, ideálně ve vyhřívaném fóliovníku z přímého výsevu. Není nutné pikýrování. Nejvhodnější termín výsevu je mezi 15 až 30. březnem, ale i dříve, protože sazenice rostou přibližně 50 až 55 dní.
Sazenicím musíme zajistit optimální teplotu půdy mezi 20 až 30 °C. Rozhodně nesmí klesnout pod 13 °C. Paprika tak podlehne houbovým chorobám a zastaví se klíčení.
Vyklíčení papriky dokážeme urychlit namočením semen do teplé vody, přibližně při teplotě 25 °C. Po nabobtnání semen takto předklíčené osivo umístíme do připraveného substrátu nebo do jiné náhrady za klasickou zeminu. Tím se snižuje riziko padání klíčních rostlin, ale komplexní řešení také závisí dalších podmínkách - světlo, teplota a voda. Riziko onemocnění se snižuje preventivními zálivkami přípravku Previcur (na podzim).
Sazenice jsou dále náročné na světlo, vlhkost půdy a závlahu. Velikost závlahové dávky má být jen taková, aby voda z povrchu rostliny do večera oschla. Doporučená vlhkost pro paprikové sazenice je v intervalu 70 až 80%. V takovém „sušším“ vzduchu se méně šíří houbové choroby a plísně, postupně se tvoří ochranná vrstva (kutikula) a optimalizuje se výpar vody.
Při pěstování sazenic je důležitým opatřením větrání. Tím se reguluje vlhkost vzduchu, otužují se, aby při výsadbě lépe odolávaly teplotnímu šoku. Délka větrání je přibližně 2 hodiny dopoledne. Interval postupně prodlužujeme. 7 dní před výsadbou větráme nepřetržitě.
Kdy je sazenice vhodná na vysazování? Je 12 až 14 cm dlouhá, hustě olistěná, stonek má průměr 5 mm a dobře vyvinutou kořenovou soustavu. Lepší energii klíčivosti podporují aromatické nitrosloučeniny, v běžně dostupných rostlinných stimulátorech.
Výsadba a zalévání
Je to teplomilná rostlina, které se daří v nadmořské výšce od 110 do 200 m. Ideální teplota je od 25 až 28 °C. Její růst se zastavuje při teplotě 10 °C. Vhodným obdobím na výsadbu na volném prostranství je od poloviny května. Vysoké teploty (nad 35 °C) na přímém slunci podněcují rozklad zásobních látek, až úplnou sterilitu. Ve skleníku je můžete vysazovat už koncem dubna, na sluneční stranu.
Papriku vysazujte podle potřeb konkrétní odrůdy, ideálně 60 cm od sebe. Čím větší a masitější odrůdy pěstujete, tím potřebnější bude přivázat je k pevné dřevěné nebo ocelové tyči.
Při pěstování na balkoně či na terase používejte jen speciální nádoby s odvodňovacími otvory. Nezbytná je silnější drenážní vrstva, kterou od substrátu oddělíte netkanou textilií. Mulčování fólií je výhodné i v zahradě, čímž se udržuje vláha a předchází zaplevelení. Doporučená tloušťka substrátu v nádobě je 20 cm.
Pro lepší kondici papriky během vegetace je důležité vylamování prvního květu a malých přízemních lístků? Více o tom, ale i o přivazování na pevno se dočtete v tomto článku.
Paprice se nebude dařit, pokud ji vysadíte na stejném místě 3 až 5 let po sobě, respektive po příbuzných rostlinách. Vyhovuje jim výsadba po luštěninách nebo kořenové zelenině.
Zálivku v teplejších dnech provádíme v ranních hodinách. V období rodivosti potřebuje paprika pravidelné (každých 7 dní) zavlažování ke kořenům s odstátou vodou, v dávce do 30 mm.
Hnojení a požadavky na kvalitu půdy
Paprika vyžaduje hluboké a propustné půdy, jako například hlinité či jílovito-hlinité. Nevhodné jsou studené a příliš zamokřené oblasti. Již při podzimních, respektive časných jarních pracích na zahradě můžete do půdy zapracovat chlévský hnůj. Za 3 až 4 týdny použijte průmyslová hnojiva s postupným uvolňováním živin.
Před vysazováním sazenic je důležité udržet půdu v bezplevelném stavu pomocí kultivátorů nebo rotavátorů. Podle potřeb dále používáme herbicidy - Agil 100 EC, během vegetace občas přihnojíme síranem amonným - Forestina, ale zároveň je chráníme před přehnojením dusíkem a draslíkem.
Onemocnění a ochrana
Zásoby z přístupných živin v půdě, z fosforečných a draselných v doporučených průmyslových hnojivech mají velký vliv na odolnost vůči škůdcům a nejčastějším chorobám papriky.
Často ji napadají zejména houbové choroby jako suchá skvrnitost, hniloba nebo závažný stolbur papriky, při kterém je narušena tvorba a klíčivost semen. Vhodným opatřením jsou speciální fungicidy - Prolectus.
Kondici papriky narušují typičtí přenašeči viróz, mezi jejichž patří třásněnky, molice a mšice. Proti nim jsme vám již přinesli množství užitečných rad. Využijte je a nenechte škůdce, aby znehodnotili to, co je součástí našich téměř každodenních pokrmů.