Regulátory růstu
Regulátory růstu jsou látky, které ovlivňují fyziologické procesy v rostlině – řídí klíčení, růst, zakořenění, kvetení, tvorbu plodů, dozrávání nebo stárnutí rostlinných tkání. Mohou pocházet přímo z rostlin (tzv. rostlinné hormony nebo fytohormony), avšak v zahradnické praxi se často používají i syntetické regulátory, které tyto přírodní hormony napodobují nebo jejich účinek blokují.
Skupiny regulátorů
růstu Mezi hlavní skupiny regulátorů růstu patří auxiny, gibereliny, cytokininy, ethylen a kyselina abscisová – každá z nich má specifickou úlohu a odlišný účinek na rostlinu.
Auxiny podporují zakořenění a prodlužování buněk – proto se používají v přípravcích jako Stimulax k zakořenění řízků.
Gibereliny podporují klíčení a růst do výšky, u některých rostlin také kvetení.
Cytokininy zase stimulují buněčné dělení a tvorbu výhonků – využívají se zejména při regeneraci rostlin nebo v tkáňových kulturách.
Etylen je známý jako plyn, který urychluje dozrávání plodů, ale ve vyšších koncentracích může brzdit růst a vyvolat opad listů.
Kyselina abscisová naopak růst zpomaluje a navozuje klidové stadium rostliny – je důležitá při dozrávání semen a při reakcích na stres.
V zahradnictví se regulátory růstu používají v různých situacích – k rychlejšímu zakořenění při množení rostlin, ke zkrácení výhonků (například u příliš bujně rostoucích letniček), k harmonizaci kvetení, zlepšení tvorby plodů, synchronizaci dozrávání nebo dokonce k prodloužení skladovatelnosti úrody.
Regulátory růstu nejsou hnojiva
Je třeba si uvědomit, že regulátory nejsou hnojiva – nedodávají živiny, ale „řídí“ rostlinu tak, aby rostla nebo rodila podle potřeb pěstitele. Při nesprávném použití mohou rostlinu oslabit nebo dokonce poškodit, proto se vyplatí dodržovat doporučené dávkování i správný termín aplikace. Běžný zahradník se ve své praxi se syntetickými regulátory růstu obvykle nesetká, nanejvýš při používání stimulačních přípravků na zakořenění, jako je například Stimulax.
Skupiny regulátorů
růstu Mezi hlavní skupiny regulátorů růstu patří auxiny, gibereliny, cytokininy, ethylen a kyselina abscisová – každá z nich má specifickou úlohu a odlišný účinek na rostlinu.
Auxiny podporují zakořenění a prodlužování buněk – proto se používají v přípravcích jako Stimulax k zakořenění řízků.
Gibereliny podporují klíčení a růst do výšky, u některých rostlin také kvetení.
Cytokininy zase stimulují buněčné dělení a tvorbu výhonků – využívají se zejména při regeneraci rostlin nebo v tkáňových kulturách.
Etylen je známý jako plyn, který urychluje dozrávání plodů, ale ve vyšších koncentracích může brzdit růst a vyvolat opad listů.
Kyselina abscisová naopak růst zpomaluje a navozuje klidové stadium rostliny – je důležitá při dozrávání semen a při reakcích na stres.
V zahradnictví se regulátory růstu používají v různých situacích – k rychlejšímu zakořenění při množení rostlin, ke zkrácení výhonků (například u příliš bujně rostoucích letniček), k harmonizaci kvetení, zlepšení tvorby plodů, synchronizaci dozrávání nebo dokonce k prodloužení skladovatelnosti úrody.
Regulátory růstu nejsou hnojiva
Je třeba si uvědomit, že regulátory nejsou hnojiva – nedodávají živiny, ale „řídí“ rostlinu tak, aby rostla nebo rodila podle potřeb pěstitele. Při nesprávném použití mohou rostlinu oslabit nebo dokonce poškodit, proto se vyplatí dodržovat doporučené dávkování i správný termín aplikace. Běžný zahradník se ve své praxi se syntetickými regulátory růstu obvykle nesetká, nanejvýš při používání stimulačních přípravků na zakořenění, jako je například Stimulax.