Mšice na ovocných stromech

Katalog chorob a škůdců » Choroby švestek » Mšice na ovocných stromech

Charakteristika škůdce

Mšice jsou nejznámějšími a nejrozšířenějšími škůdci ovocných stromů. Jejich škodlivost spočívá především v tom, že sají rostlinné šťávy v takovém množství, že je nejsou schopny zužitkovat. Proto lepkavé kapky šťávy, které prošly jejich trávicím traktem (tzv. medovice), znečišťují spodní listy, na kterých se později rozrůstají červci. Škodlivost mšic zvyšuje i skutečnost, že se mohou v krátké době extrémně rychle přemnožit. Kromě sání rostlinných šťáv škodí i přenášením různých virových chorob (např. šarka švestek). Všechny druhy mšic přezimují ve formě vajíček na jednotlivých druzích ovocných dřevin. Některé druhy počátkem léta přelétají (migrují) na letní hostitelské rostliny, odkud se na podzim vracejí na ovocné stromy, aby nakladly přezimující vajíčka. Jiné druhy zůstávají na ovocných stromech po celé vegetační období.

Mšice jabloňová (Aphis pomi) škodí celý rok na koncích mladých výhonků jabloní. Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) způsobuje nápadné deformace a červenofialové zbarvení listů jabloní. Silně poškozené listy předčasně opadávají. Začátkem léta přeletuje na jitrocel. Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) je původcem nápadných fialovočervených puchýřů na listech červeného rybízu. Začátkem léta migruje na rostliny z čeledi hluchavkovitých. Mšice švestková (Hyalopterus pruni) vytváří obrovské kolonie na spodní straně listů broskvoní a švestek po celé vegetační období.

Naše rada
Chcete-li zjistit, jak se chránit a zbavit se mšic na ovocných stromech nebo okrasných rostlinách, přečtěte si náš návod s chemickými i domácími postřiky proti mšicím.;

Možnosti ochrany

Nejúčinnějším a ekonomicky nejvýhodnějším způsobem ničení mšic je předjarní postřik ovocných stromů krátce po rašení pupenů. Tímto postřikem zničíme mšice ještě dříve, než stihnou způsobit větší škody. Během vegetace můžeme mšice ničit povolenými přípravky, ale vzhledem k tomu, že se v koloniích mšic nacházejí i jejich přirození nepřátelé (např. berušky, larvy zlatooček a třásněnek), měli bychom upřednostnit ty přípravky, které užitečné organismy neničí. Například Neemazal TS. Účinným způsobem, jak zabránit mšicím rozšířit se v korunách stromů, je zabránit mravencům, aby se tam dostali. Mravenci žijí s mšicemi v prospěšné symbióze a chrání je před predátory, protože se živí medovicí, kterou mšice produkují. Mravence eliminujeme použitím lepidla;Vermifix ve spreji. Nenanášíme ho přímo na kůru stromu, ale například na strečovou fólii, kterou kolem kmene obmotáme, abychom kůře nezpůsobili nekrózu.