Slivoň

Slivky a niektoré druhy sliviek (slivkomarhule, mirabelky či ringloty) sa v našich záhradách dožívajú aj 25 rokov. Aby stromy prosperovali a prinášali očakávanú úrodu, potrebujú vhodnú starostlivosť a ošetrenie pri výskyte chorôb, s ktorými záhradkári každoročne bojujú. Najzávažnejšie a najrozšírenejšie choroby sliviek na Slovensku popisujeme nižšie, rovnako ako aj možnosti ochrany či prevencie. Treba počítať s tým, že boj s niektorými z nich je náročný, ba až nemožný. To, aká choroba váš strom postihne a aký škodca sa na ňom udomácni, môžete však ovplyvniť. Treba si všímať zdravotný stav stromu, vhodne a v správnom období ho strihať a dopriať mu na záhrade slnečné stanovište a primeranú závlahu so živinami. V prípade cudzoopelivých odrôd aj dobrého opeľovača. Vrúbľovanie sliviek inej odrody kvôli opeľovaniu sa v prípade týchto ovocných stromov neodporúča, a to pre nebezpečenstvo infikovania vírusovou šarkou. 

Dôležitý je správny rez slivkovín: Slivky potrebujú presvetľovať

Pri slivkách je veľmi dôležité všímať si celkový zdravotný stav stromu a množstvo (a dĺžku) jeho prírastkov. Podľa toho treba zvoliť správne načasované strihanie sliviek: skoro na jar alebo v lete po obratí úrody. Ak slivka rastie príliš bujne a nahadzuje veľa planých výhonov (šľahúne rastúce kolmo do výšky), môžeme ju “skrotiť” letným rezom po zbere úrody. Naopak, ak má strom slabé prírastky, treba mu pomôcť a rezom zredukovať nadzemnú časť stromu. Takýto zimný rez slivky pomôže v tom, aby strom svoju energiu a živiny ukryté v kmeni a v kostrových konároch mohol efektívne využiť na nové prírastky, na ktorých v budúcom roku prinesie úrodu. Pravidelné presvetľovanie koruny je dôležité nielen na bohatú násadu kvetných pukov, budúcich plodov, ale je aj najdôležitejším preventívnym opatrením v rozširovaní plesní či hubových ochorení.  

Najvážnejšia choroba je šárka, najrozšírenejšie vošky, najobávanejšie červíky v plodoch sliviek

V prípade najznámejšej choroby slivkovín, šarky, je najlepším riešením likvidácia stromu, keďže ide o infekčný zdroj nákazy nielen pre ďalšie slivky u susedov, ale aj pre všetky pestované marhule či broskyne, ktoré nevyliečiteľná šarka takisto napáda. Práve kvôli tomuto vírusu sa očkovanie sliviek (štepenie sliviek) vôbec neodporúča. Prenášajú ho vošky. Preto je ich prítomnosť na strome v prípade sliviek obzvlášť nežiadúca. Vošky na slivke vyzerajú inak ako napríklad na marhuli či čerešni. Ich kolónie sa rozširujú na spodnej strane listov a sú pokryté bielosivým práškom, často zamieňaným s plesňou. Listy sa neskúcajú, ale zasychajú a opadávajú. Ak na slivke neopadávajú listy, ale nevyvinuté centimetrové plody, pravdepodobne k vám v čase kvitnutia priletela piliarka slivková a nakládla do kvetov vajíčka. Ich larvy vyžierajú tieto tvoriace sa plody, čo môže spôsobiť ich skoršie opadnutie. Napadnuté plody môžu aj dozrieť, no je v nich červík. Rovnako ako aj v prípade, keď strom napadne obaľovač slivkový. 

Najčastejšie choroby a škodcovia sliviek   

Červená skvrnitost slivoně

Choroba se na listech projevuje tvorbou žlutozelených později červených skvrn o velikosti 5–10 mm. Při silném napadení dochází k deformaci a usychání listů.

Šarka švestek

Šarku švestek znají zahrádkáři především jako nebezpečnou virovou nemoc slivkovín. Její hostiteli jsou však i meruňky, broskve, mandle, trnka, višeň plstnatá, mahalebka a myrobalán. Na listech meruněk se Šarka projevuje ve formě žlutozelených nebo světlezelený kreseb, proužků, prstenců nebo skvrn, které jsou nejvýraznější v první polovině vegetačního období. Na povrchu plodů meruněk lze příznaky Šarki pozorovat krátce před jejich dozráním. Projevují se poměrně velkými bělavými kresbami a kroužky. Někdy se v místech těchto skvrn plody i mírně deformují. Dužnina silně postižených plodů bývá vláknitá, málo šťavnatá a mívá mdlou chuť. Velmi typicky se Šarka projevuje na peckách meruněk v podobě bělavých kroužků, kreseb a skvrn, které na nich zůstávají i po vysušení. Na listech broskví se příznaky Šarki objevují vzácněji a projevují se zežloutnutím žilnatiny a deformací listové čepele. Příznaky na plodech broskví se podobají projevům Šarki na meruňkách s tím rozdílem, že kvůli jemnému ochlupení broskví jsou méně nápadné a s dozráváním plodů se postupně ztrácejí. Šarka se šíří jednak rozmnožovacím materiálem (očky, rouby, odkopkami) a jednak pomocí hmyzu. Hlavními přenašeči viru jsou různé druhy mšic škodících na peckovin.

Sviluška ovocná

Pohybliví jedinci jsou červeně zbarveni, 0,5-0,7mm velcí. Zimní vajíčka jsou červená, cibulovitého tvaru, na vrcholu s nitkovitým výběžkem, velká 0,1 mm. Jsou kladena ve velkém množství na větve, převážně na větve obrácené na jižní stranu. Letní vajíčka jsou žlutozelená až sytě červená, tvarem i velikostí podobná zimním vajíčkům. Samičky je kladou hlavně na spodní stranu listů.

Mšice na ovocných dřevinách

Mšice jsou nejznámějšími a nejrozšířenějšími škůdci ovocných dřevin. Jejich škodlivost spočívá především v tom, že rostlinné šťávy sají v takovém množství, že jejich nestačí zužitkovat. Proto lepkavými kapkami šťáv, které prošly jejich trávicím traktem (tzv. medovice) znečišťují níže položené listy, na kterých se později rozrůstají čerňovky. Škodlivost mšic zvyšuje i skutečnost, že se dokáží v krátkém čase mimořádně rychle přemnožit. Kromě sání rostlinných šťáv škodí i přenášením různých virových chorob (např. šarka ). Všechny druhy mšic přezimují ve formě vajíček na jednotlivých druzích ovocných dřevin. Některé druhy začátkem léta proletují ( migrují ) na letní hostitelské rostliny, z nichž se na podzim vracejí zpět na ovocné dřeviny a nakladou přezimující vajíčka. Jiné druhy zůstávají během celé vegetace na ovocných dřevinách.

Obaleč švestkový na slivoni

Motýlci jsou dlouzí 5 - 7 mm. V rozpětí křídel měří 13-15 mm. Mají přední křídla jednobarevná, tmavě fialově hnědá až šedohnědá, se světlejší, tmavě tečkovanou skvrnou a zadní křídla poněkud světlejší než přední. Vajíčka jsou průhledná. Podobají se mírně vypouklému hodinovému sklíčku. Housenky jsou rezavě červené, na spodní straně bělavé. Mají tmavou hlavu. Dosahují délky 1 cm.

Moniliová hniloba plodů slívy

Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě bílé polštářky, které jsou tvořeny fruktifikačními orgány houby. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, ale často zůstávají mumifikované viset na stromech. Existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. U meruněk, višní a v menší míře i u třešní, napadá tato houba i květy, listy a větvičky a je příčinou tzv. moniliového úžehu (spály).

Hnědnutí listů

Napadení se na listech začíná projevovat v průběhu června tvorbou žlutozelených neohraničených skvrn. Skvrny se postoupně zvětšují a uvnitř dochází k nekrózám. Později dochází ke spojování nekróz, až dojde k pokrytí celého listu. Dochází také k jejich svinování a předčasnému opadávání.

Suchá skvrnitost listů švestek

Na listech tvoří okolo 5 mm velké fialovočervené až červenohnědé skvrny s tmavým okrajem. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem.

Rez slivoně

Na horní straně listů se v letních měsících tvoří malé, nepravidelně roztroušené, skvrny. Na spodní straně se tvoří hnědá ložiska uredospor. Při časném napadení listy opadávají.