Peckoviny

Pohybliví jedinci jsou červeně zbarveni, 0,5-0,7mm velcí. Zimní vajíčka jsou červená, cibulovitého tvaru, na vrcholu s nitkovitým výběžkem, velká 0,1 mm. Jsou kladena ve velkém množství na větve, převážně na větve obrácené na jižní stranu. Letní vajíčka jsou žlutozelená až sytě červená, tvarem i velikostí podobná zimním vajíčkům. Samičky je kladou hlavně na spodní stranu listů.

Moucha má žlutou hlavu s černým týlem, černou hruď se žlutým štítkem, černý zadeček a průhledná křídla se čtyřmi proužky. Dosahuje délky 4 mm. Vajíčka jsou bělavá, v obrysu protáhle elipsovitá, 2 mm dlouhá. Beznohé bílé larvy dosahují délky 6 mm. Pupárium je slámově žluté, 4 mm dlouhé.

Motýlci jsou dlouzí 5 - 7 mm. V rozpětí křídel měří 13-15 mm. Mají přední křídla jednobarevná, tmavě fialově hnědá až šedohnědá, se světlejší, tmavě tečkovanou skvrnou a zadní křídla poněkud světlejší než přední. Vajíčka jsou průhledná. Podobají se mírně vypouklému hodinovému sklíčku. Housenky jsou rezavě červené, na spodní straně bělavé. Mají tmavou hlavu. Dosahují délky 1 cm.

Mšice jsou nejznámějšími a nejrozšířenějšími škůdci ovocných dřevin. Jejich škodlivost spočívá především v tom, že rostlinné šťávy sají v takovém množství, že jejich nestačí zužitkovat. Proto lepkavými kapkami šťáv, které prošly jejich trávicím traktem (tzv. medovice) znečišťují níže položené listy, na kterých se později rozrůstají čerňovky. Škodlivost mšic zvyšuje i skutečnost, že se dokáží v krátkém čase mimořádně rychle přemnožit. Kromě sání rostlinných šťáv škodí i přenášením různých virových chorob (např. šarka ). Všechny druhy mšic přezimují ve formě vajíček na jednotlivých druzích ovocných dřevin. Některé druhy začátkem léta proletují ( migrují ) na letní hostitelské rostliny, z nichž se na podzim vracejí zpět na ovocné dřeviny a nakladou přezimující vajíčka. Jiné druhy zůstávají během celé vegetace na ovocných dřevinách.

Svilušky nepatří mezi hmyz, ale mezi pavoukovci, čehož důkazem jsou 4 páry končetin a schopnost vytváření pavučinky na napadených rostlinách. Protože jsou velmi drobné ( jejich tělo dosahuje délky 0,2 - 0,4 mm ), pouhým okem nejsou téměř viditelné. Na jejich přítomnost nás upozorňují stříbřité, žlutohnědé nebo bronzovohnedé drobné skvrnky na vrchní straně napadených listů. Na okrasných rostlinách nejčastěji škodí sviluška chmelová ( Tetranychus telarius ), který se lidově nazývá také červený pavouček. Kromě okrasných rostlin napadá desítky různých polních plodin, zelenin, ovocných dřevin a přežívá i na různých plevelů. Ve volné přírodě přezimuje ve stádiu oplodněných samiček. V teplých a suchých podmínkách bytů a skleníků se rozmnožuje nepřetržitě celý rok.

Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě bílé polštářky, které jsou tvořeny fruktifikačními orgány houby. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, ale často zůstávají mumifikované viset na stromech. Existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. U meruněk, višní a v menší míře i u třešní, napadá tato houba i květy, listy a větvičky a je příčinou tzv. moniliového úžehu (spály).