721 / 875 550 721 / 875 550 | PO - PÁ 9:00 - 16:00
Facebook Twitter Youtube Instagram
Levné spreje - internetový obchod
0
Košík
Košík
0 Kč

Menu

Meruňka

Šarka na meruňkách
Šarku znají zahrádkáři především jako nebezpečnou virovou nemoc slivkovín Její hostiteli jsou však i meruňky, broskve, mandle, trnka, višeň plstnatá, mahalebka a myrobalán. Na listech meruněk se Šarka projevuje ve formě žlutozelených nebo světlezelený kreseb, proužků, prstenců nebo skvrn, které jsou nejvýraznější v první polovině vegetačního období. Na povrchu plodů meruněk lze příznaky Šarki pozorovat krátce před jejich dozráním. Projevují se poměrně velkými bělavými kresbami a kroužky. Někdy se v místech těchto skvrn plody i mírně deformují. Dužnina silně postižených plodů bývá vláknitá, málo šťavnatá a mívá mdlou chuť. Velmi typicky se Šarka projevuje na peckách meruněk v podobě bělavých kroužků, kreseb a skvrn, které na nich zůstávají i po vysušení. Na listech broskví se příznaky Šarki objevují vzácněji a projevují se zežloutnutím žilnatiny a deformací listové čepele. Příznaky na plodech broskví se podobají projevům Šarki na meruňkách s tím rozdílem, že kvůli jemnému ochlupení broskví jsou méně nápadné a s dozráváním plodů se postupně ztrácejí. Šarka se šíří jednak rozmnožovacím materiálem (očky, rouby, odkopkami) a jednak pomocí hmyzu. Hlavními přenašeči viru jsou různé druhy mšic škodících na peckovin.
Padlí broskvoně
Na mladých listech na koncích letorostů vznikají bílé skvrny, které se postupně zvětšují. Tyto listy se deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Bílé skvrny vznikají i na letorostech, které se pak deformují, zastavují růst a od vrcholů zasychají. Nejvýraznější, i když méně časté, je poškození plodů, kde vznikají okrouhlé postupně se zvětšující skvrny, které jsou nejdříve bělavé, později hnědé. Dojde-li k časné infekci plodů, jsou tyto deformované a praskají. Nejnáchylnější jsou nektarinky, z běžných odrůd pak především odrůda Sunhaven. Napadány jsou však i mandloně a broskvomandloně. Stejný původce, ale jiná jeho forma, je původcem padlí na růžích.
Moniliová hniloba plodů meruňky
Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě bílé polštářky, které jsou tvořeny fruktifikačními orgány houby. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, ale často zůstávají mumifikované viset na stromech. Existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. U meruněk, višní a v menší míře i u třešní, napadá tato houba i květy, listy a větvičky a je příčinou tzv. moniliového úžehu (spály).
Hnědnutí listů meruňky
Napadení se na listech začíná projevovat v průběhu června tvorbou žlutozelených neohraničených skvrn. Skvrny se postoupně zvětšují a uvnitř dochází k nekrózám. Později dochází ke spojování nekróz, až dojde k pokrytí celého listu. Dochází také k jejich svinování a předčasnému opadávání.

Používáme soubory cookie

Náš e-shop používá soubory cookie, které jsou nezbytné pro správné fungování webových stránek. Kromě toho používáme soubory cookie také pro anonymní analytické účely, které nám pomáhají lépe porozumět vašim preferencím a zlepšovat naše služby. Pokud s používáním těchto souborů cookie nesouhlasíte, můžete je odmítnout. Vaše rozhodnutí nebude mít vliv na základní fungování e-shopu.

Zobrazit podrobnosti