Návod: Jak vysadit a starat se o živý plot a kdy ho stříhat

Živý plot patří mezi nejoblíbenější zahradní prvky, které dokážou nejen vytvořit soukromí, ale také zkrášlit zahradu. Správná výsadba, údržba a pravidelný řez jsou klíčové pro zdravý a hustý živý plot. Tento návod vás provede plánováním, výsadbou, péčí a stříháním živého plotu, včetně praktických tipů podle druhu rostlin.

Jak naplánovat živý plot

Před samotnou výsadbou je důležité zvážit několik otázek:

• Jaká bude funkce vašeho plotu?
• Potřebujete soukromí nebo estetický prvek?
• Jakou výšku plánujete?
• A jaká je půda na vašem pozemku?

Každá dřevina má totiž odlišné nároky na světlo, vlhkost a živiny. Po zodpovězení těchto otázek můžete vybrat vhodný druh, sazenice a připravit místo výsadby.

Výběr dřevin na živý plot

Výběr těch správných dřevin nemusí být věda – s naším návodem to hravě zvládnete i vy. Ale pojďme postupně! Živé ploty mají své základní dělení na opadavé, stálezelené a kvetoucí živé ploty.

Které jsou ty nejoblíbenější druhy dřevin?

• opadavé živé ploty: hloh obecný, ptačí zob, javor babyka a habr

• stálezelené živé ploty: cypřiš, tis, túje, blýskalka

• kvetoucí živé ploty: zlatice, rakytník, dřín obecný, dřišťál

Typy dřevin na živý plot

Různé dřeviny mají různé vlastnosti, pojďme si říct základní rozdělení podle vlastností, pro váš lepší přehled:

• vysoké živé ploty: dorůstají do výšky více než 2,5 metru (túje, bobkovišně, cypřiše),

• středně vysoké živé ploty: dorůstají do výšky 2,5 metru (ptačí zob, ibišek, dřišťál),

• nízké živé ploty: dorůstají do výšky 1 metru (tis, zimostráz, mochnovec),

• pomalu rostoucí živé ploty: mají nízký roční přírůstek na výšce, proto pokud chcete mít „velký“ živý plot rychle, kupte si sazenice větších rozměrů (zimostráz, brslen, tis, cesmína),

• rychle rostoucí živé ploty: mají velké přírůstky do výšky i šířky během roku a vyžadují si častější tvarovací řezy (javor, habr, ptačí zob, túje).

Jak sázet živý plot

Výsadba se realizuje během vegetačního klidu, tedy na jaře (březen až červen) nebo na podzim (konec září až listopad). Živý plot můžete vysazovat do jednoho nebo dvou řad. Rozestupy a vzdálenosti jsou odlišné podle druhu živého plotu, pro který jste se rozhodli.

Sazenice namočte na 24 hodin před výsadbou, připravte jámy hluboké 30–40 cm a půdu promíchejte s kompostem nebo substrátem. Vysazujte tak, aby kořeny byly dobře rozprostřené, zem utlačte a rostliny důkladně zalijte. Mladé rostliny můžete chránit fólií nebo sítí před škůdci. Volnokořenným dřevinám pomohou mykorhizní houby, které aplikujte na kořeny před výsadbou.

Stříhání živého plotu

Stříhání živého plotu je zahradnický zásah, kterým se udržuje požadovaný tvar a hustota rostlin, podporuje zdravý růst a předchází poškozování větvemi. Správný řez se liší podle druhu dřeviny, jejího věku a cíle – tvarování, omlazení nebo estetická úprava.

První řez

První řez se provádí hned po výsadbě. Listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu, stálezelené dřeviny nestříhejte. Odstraňte odumřelé nebo poškozené části, slabé výhony a křížící se větve. Řez vždy provádějte na vnější očko, aby se předešlo zahuštění.

Pravidelný a tvarovací řez

Pravidelný řez udržuje tvar a podporuje hustotu výhonů. První řez sezóny je vhodný v únoru až březnu, po mrazech. Kvetoucí dřeviny nestříhejte v tomto období, provádí se jen tvarovací řez.

Tvarovací řez se provádí koncem června a později v srpnu–září. U větších živých plotů upravujte rostliny do lichoběžníkového tvaru – širší dole, užší nahoře. Na vodorovný vrchol můžete použít natažený provázek.

Omlazovací řez

Omlazovací řez je intenzivnější a slouží hlavně pro starší nebo nemocné dřeviny. Keřovité rostliny (dřišťál, ptačí zob, zimostráz) stříhejte až na staré zdravé dřevo. Stromovité živé ploty (buk) stříhejte postupně horní větve po jedné straně. Jehličnany řežte jen po nasazení jehličí.

Stříhání podle druhu

• Túje: 2× ročně, mírně, až po dosažení požadované výšky.

• Ptačí zob, habr, buk: 2× ročně, tvarování může být intenzivní.

• Bobkovišeň: jednou ročně v únoru, ručními nůžkami.

• Zlatice: jednou ročně, prosvětlovací řez v dubnu, ručními nůžkami.

• Smrk a borovice: jemný řez po nasazení jehličí, odstranění poškozených částí.

Péče o živý plot

Pravidelná zálivka, hnojení a kontrola škůdců a chorob jsou nezbytné. Dbejte na správné rozestupy a výběr dřevin podle stanoviště – stínomilné do stínu, světlomilné na slunce.

Jak rozmnožit živý plot?

Množení živého plotu z listnatých dřevin je naprosto jednoduché! Jak na to? Prostřednictvím řízků.

• řízky vytvářejte pouze ze zdravých rostlin a pouze z jednoletých, vyzrálých výhonů,

• řízky si můžete odložit do jara – vložte je do písku a uskladněte v tmavém sklepě, nebo je na podzim zastrčte do země na plánované místo rozšíření živého plotu,

• řízky zapíchněte co nejhlouběji a nechte je trčet pouze 1–2 očka nad zem, po jarním zakořenění řízky vyženou první výhony – které v létě zkraťte pro lepší rozvětvení a můžete je vysadit na požadované místo.

Choroby a škůdci živého plotu

Pro udržení vitality vašeho živého plotu myslete na možné následky už při výsadbě – vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí – například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu či stínu, ne na slunné stanoviště. A dbejte také na dostatečné rozestupy mezi rostlinami, čímž zabráníte pozdějšímu výskytu houbových chorob.

Jaké choroby nejčastěji postihují živé ploty?

• Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Zasažené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte také dostatečnou čistotu v okolí živého plotu. Vhodným postřikem je například Bioton.

• Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými, červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slévají a listy opadávají. Choroba může vzniknout v jakémkoli počasí. Spory jsou velmi odolné a jsou přenosné vodou i vzduchem. Vhodným postřikem je například Ortiva.

Jaký škůdci nejčastěji napadají živé ploty?

• Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt houbových chorob. Zkuste mechanické odstranění silným proudem vody, případně použijte postřik – například Biool.

• Červci: maličký hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů – listy bělaví a občas na nich můžete najít pavučinu. Červci jsou aktivní zejména během suchého období – váš živý plot ochráníte pravidelnou zálivkou a dostatečným hnojením. Z postřiků vyzkoušejte například Mospilan.

• Nosatec: až 1 cm brouk s dlouhým „nosem“, který ožírá listy, výhony ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, což může způsobit zahubení rostliny. Vhodným postřikem je například Neemazal TS.

Hnojivo na živý plot

Živý plot je vhodné pravidelně vyživovat vhodnými hnojivy – výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny. Nejlépe uděláte, pokud sáhnete po komplexním produktu určeném speciálně na živé ploty z různých druhů dřevin – ideální volbou bude Forestina hnojivo na túje a živé ploty.

Jednotlivé druhy dřevin na živý plot

Na živý plot lze použít nepřeberné množství různých dřevin. Podívejme se na ty nejoblíbenější! Věříme, že si určitě i vy najdete ty pravé stromy či keře na váš nový živý plot.

Živý plot – ptačí zob

Jedna z TOP 10 nejoblíbenějších dřevin na živý plot. Opadavý živý plot z ptačího zobu roste velmi rychle – až 1 metr za rok. Bez pravidelného řezu ptačího zobu mohou některé jeho odrůdy vyrůst až o 3 metry! Výsadba živého plotu z ptačího zobu je ideální na jaře – do příští zimy si rostliny vypěstují bohatý kořenový systém

Živý plot – brslen

Živý plot z brslenu je skvělým řešením – velmi snadno se pěstuje, je dostupný v mnoha odrůdách a díky svým vlastnostem vám vytvoří krásný stálezelený živý plot, ať ho vysadíte kamkoli.

Zázračný živý plot

Není nic dlužen svému jménu! Patří mezi velmi oblíbené druhy, protože rychle a hustě roste, dobře se rozvětvuje a je nenáročný. Už druhý rok z něj budete mít plnohodnotný živý plot. Zázračný živý plot je dřevina s názvem turkestánský jilm.

Živý plot – zimostráz neboli buxus

Ze zimostrázu si vytvoříte skvělý stálezelený rychle rostoucí živý plot – pokud ho nebudete stříhat, doroste až do výšky 6 metrů! Poslední roky ho ve velkém napadá zavíječ zimostrázový, takže se bez chemického postřiku neobejdete.

Živý plot – blýskalka

Z této dřeviny vytvoříte krásný stálezelený živý plot a během roku vám přinese různé zbarvení – v závislosti na vybrané odrůdě blýskalky. Vyžaduje si pravidelný řez a patří mezi rostliny na vysoké živé ploty.

Živý plot – cesmína

Velmi přizpůsobivý živý plot – cesmína patří k stálezeleným dřevinám. Kromě toho ji během roku budou zdobit krásné bílé květy a později červené plody.

Živý plot – túje

Asi nejpoužívanější rostlina na živý plot je túje! Patří mezi husté a rychle rostoucí dřeviny. Živý plot z tújí vyžaduje malou údržbu a daří se mu dobře v téměř jakýchkoli podmínkách. Jak sázet túje na živý plot? Ideálním rozestupem je vzdálenost 40 cm mezi jednotlivými sazenicemi. Túje vyžadují pravidelnou zálivku a pravidelný řez – jinak vyrostou velmi vysoké. Pokud chcete rychle rostoucí neopadavý živý plot, túje budou to pravé, ale myslete na preventivní ochranu před kůrovcem, zavlečeným škůdcem, který ničí živé ploty z tújí na celém území Česka.

Živý plot – habr

Živý plot z habru velmi rychle roste, snadno se tvaruje a při dostatečné zálivce bují i odspodu, takže pod ním jen těžko objevíte plevel. Má skvělou regenerační vlastnost, proto snese i častější intenzivní a tvarovací řez. Jak sázet živý plot z habru? Kupte silné, zdravé sazenice s výškou alespoň 1 m. Sazenice vysaďte 30 cm od sebe. Průměrný roční přírůstek je cca 30 cm.

Živý plot – jalovec

Živý plot z jalovce je stálezelený a dosud byl poměrně odolný. Jalovec je jehličnan, který se dožívá dlouhé roky (až stovky let!) a najdete ho v různých verzích – od maličkých po velmi vysoké, až několik metrů. V poslední době ho však napadá vytrvalý škůdce, podobně jako túje – obávaný kůrovec.

Živý plot – bambus

Patří k nejrychleji rostoucím dřevinám vůbec a je stálezelenou rostlinou. Živý plot z bambusu vyžaduje velmi málo údržby, dorůstá do velkých výšek – to závisí podle vybrané odrůdy.

Živý plot – bobkovišeň

Bobkovišeň dobře roste i v náročných podmínkách a patří k velmi odolným rostlinám. Potřebuje slunné stanoviště a na jaře rozkvete, dokáže dorůst až do 3 metrů!

Živý plot – cypřiš

Živý plot z cypřiše bude velmi elegantní ozdobou vašeho dvora. Patří k rychle rostoucím dřevinám a je oblíbenou rostlinou do živého plotu.

Živý plot – smrk

Patří mezi osvědčenou klasiku. Živý plot ze smrku je hustý, opticky neprůhledný a pichlavý – takže se skrz něj nedostane ani cizí osoba ani zvíře. Smrky budou růst tak dlouho, dokud sami dovolíte – tvarovacím řezem je snadno „zmenšíte“ na požadovanou výšku. Jak rychle roste živý plot ze smrku? Poměrně rychle, takže bude potřebná častá, ale opatrná úprava – jehličnany je důležité řezat pouze po první nasazení jehličí.

Jiné dřeviny na živý plot

Dřevin na živý plot je opravdu obrovské množství – živý plot si můžete vypěstovat i z následujících rostlin: muchovník, jilm, aronie, červený buk, břečťan, tis obecný, rakytník, kalina, japonská vrba, tavolník… finální živý plot záleží pouze na vašich preferencích!

Nůžky na živý plot

Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu – a na to jsou jako stvořené speciální nůžky na živý plot! Na menší a mladší živé ploty vám dobře poslouží ty ruční – například tyto Fiskars nůžky na živý plot.

Na větší plochy se už lépe hodí elektrické, akumulátorové či benzínové nůžky na živý plot. Velký výběr najdete také v sekci zahradní nůžky.

Při těžko dostupných a vysokých živých plotech se vám zase hodí akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot! Skvělou alternativou k teleskopickým nůžkám mohou být například tyto - Nůžky na trávu a živý plot, které najdete v naší nabídce.

Při silnějších či odolnějších větvích můžete použít také pilu na živý plot – například malá jednoruční pilka nebo rámová pilka od Fiskars.

Ke skvělým elektrickým nůžkám na živý plot zase patří také nůžky od Gardeny! A pro decentní úpravy keřů sáhněte po akumulátorových zahradních nůžkách na trávu a keře od Fiskars.;

Věříme, že jsme vás naším návodem potěšili a že se vám podaří vypěstovat váš vysněný živý plot přesně podle představ!

Nejčastější otázky ohledně stříhání živého plotu

Jaké typy nůžek jsou nejvhodnější pro různé druhy živých plotů?

Ruční nůžky pro malé a mladé ploty, elektrické a akumulátorové pro větší plochy, teleskopické pro vysoké a těžko dostupné části, pilka pro silné větve.

Jak se liší stříhání podle druhu živého plotu?

Listnaté dřeviny vyžadují řez po výsadbě, stálezelené jen mírný řez. Túje a jehličnany řez po nasazení jehličí, keře jako ptačí zob či habr lze tvarovat intenzivněji.

Kdy je nejlepší čas na stříhání?

První řez po výsadbě, pravidelný řez v únoru–březnu, tvarovací řez v červnu a srpnu–září. Omlazovací řez podle věku a druhu rostliny.

Jak upravovat živý plot z ptačího zobu?

Ptačí zob je rychle rostoucí opadavý keř, vyžaduje první řez po výsadbě, tvarování 2× ročně, omlazení podle potřeby.

Kdy stříhat smrkový živý plot?

Jemný řez po nasazení jehličí, odstranění nemocných a poškozených větví, častější úpravy jsou potřebné při rychlém růstu.

Kdy stříhat živý plot z habru?

Habr je rychle rostoucí, odolný vůči intenzivnímu tvarování, 2× ročně tvarovací řez.