Réva vinná
Katalog chorob a škůdců » Réva vinná
Žlutobíle až růžově zbarvený roztoč, s válcovitým, mírně k zádi zúženým tělem, se dvěma páry noh. Samička je 0,16 mm dlouhá, sameček je menší. Původce plstnatosti (erinózy) révy vinné. Na horní straně čepelí listů nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře. Na spodní straně puchýřů je typický “plsťovitý”, bělavě, později béžově až hnědě zabarvený porost trichomů (erineum). Výjimečně se erineum tvoří i na horní straně čepelí listů a na květenstvích, nebo dochází ke svinování listů.
Onemocnění se šíří za vlhka a optimální teploty okolo 23°C. Na bazálních listech se na jaře projevuje černými skvrnami ohraničenými světlezeleným lemem. Nejrozsáhleji ovšem bývají napadány bazální části letorostů. Nejdříve jsou na nich podélné černé skvrny, které později nekrotizují a s růstem letorostu praskají. Při silném napadení letorosty zaostávají v růstu a mohou až odumírat. Na zdřevnatělých letorostech jsou pak postižená místa silně zesvětlená. V případě výskytu choroby více let po sobě dochází k redukci nárůstu letorostů.
Hrozny mohou být infikovány především od počátku zaměkání. Napadené bobule bílých odrůd se zbarvují mléčně až světle hnědě, hnijí a obvykle rychle usychají. Typická je octová vůně napadených hroznů, kterou působí přemnožení a činnost octových bakterií a kvasinek. K napadení dochází především za teplého (optimum 25–30 °C) a vlhkého počasí. Rozsáhlejší napadení lze očekávat zejména pokud dojde k hromadnému poranění bobulí a následuje teplé a vlhké počasí (krupobití, silný výskyt obalečů).
V letních měsících může ledovec způsobit na révě obrovské škody. Vedle poškození listů a letorostů bývají silně poškozené třásně (obr. 1 ) a jednotlivé bobule, které mohou podlehnout bílé hnilobě nebo botrytidě ( plísni šedé ). Proto se po krupobití doporučuje ihned po oschnutí rostlin (nejpozději však do 12 až 18 hodin ) poškozený porost ošetřit vhodnými fungicidy (proti bílé hnilobě Folpan).
Často se stává, že při ošetřování porostů obilnin proti plevelům dojde k úletu aplikovaného herbicidu do blízkých zahrad a vinic. Obiloviny se nejčastěji ošetřují tzv. růstovými herbicidy, které ničí dvouděložné plevele tím způsobem, že naruší jejich růst. Zasažené plevele se kroutí, zaostávají v růstu a postupně hynou. Na tyto herbicidy citlivě reagují i některé pěstované plodiny, např. řepa cukrová, slunečnice a především révu. Listy révy se výrazně deformují a získávají vějířovitý tvar. Kromě toho mají zhrublou a prosvětlenou žilnatinu. Při silnějším zásahu révy se kroutí a odumírají i vrcholky letorostů.
Na révě mohou škodit tři druhy obalečů. Dva druhy z nich - obaleč mramorovaný ( Lobesia botrana ) a obaleč pásový ( Eupoecilia ambiguella ) - poškozují květenství, třapiny a později bobule révy, proto v místech jejich pravidelného výskytu bývá nutné révu proti nim chemicky ošetřovat. Oba druhy přezimují ve stadiu kukel. Z nich se od konce dubna líhnou motýli, které se hromadně rojí v průběhu května . Po oplodnění začnou samičky klást vajíčka. Vylíhlé housenky poškozují květenství révy a spřádají ho vlákny. Zde se také kuklí a v červenci se líhnou motýli druhé generace obou druhů. Housenky této generace poškozují vyvíjející se bobule, které často podléhají hnilobě .
Přezimující samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Dospělé samičky měří 0,4-0,5 mm. Kladou průsvitná, bělavá kulatá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.
Choroba vytváří u bílých odrůd žluté a u modrých odrůd červené skvrny, které jsou ostře ohraničené žilnatinou. Skvrny od středu zasychají a postupně se rozšiřují. Mezi zaschlým středem a zdravým pletivem zůstává stale specificky zabarvené pletivo. Silně napadené listy opadávají.
Kadeřavost (akarinózu) listů révy vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč z čeledi vlnovníkovitých Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis). O přítomnosti škůdce svědčí drobné vpichy - místa sání škůdce, které snadno zjistíme, pokud listy pozorujeme v protisvětle. Ještě nápadnější jsou však napadené keře v porostu, protože ve srovnání se zdravými rostlinami mívají silně zakrnělé výhonky a výrazně zkadeřené listy (odtud pojmenování poškození). Pokud se napadení opakuje více let za sebou, rostliny zeslábnou, v zimě snadněji namrznou a mohou i uhynout.
Plstnatosť (erinózu) listů révy vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč z čeledi vlnovníkovitých - vlnovník révový (Eriophyes vitis), který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře. Na spodní straně puchýřů je typický “plsťovitý”, bělavě, později béžově až hnědě zabarvený porost trichomů (erineum). Výjimečně se erineum tvoří i na horní straně čepelí listů a na květenstvích, nebo dochází ke svinování listů.
Choroba může napadnout hrozny těsně po odkvětu a ty posléze usychají. Stopky a třapiny infikuje v období zaměkávání a dochází k opadávání napadených bobulí. Největší škody choroba způsobuje napadením zrajících a zralých hroznů na jejichž bobulích jsou viditelné tmavší skvrny a později dochází k praskání a olupování pokožky. Napadené bobule pokrývá šedý povlak konidioforů. Za vhodného počasí napadené bobule mumifikují. Výskyt choroby podporuje poškození kroupami.
Na letorostech, listech, květenstvích a hroznech se tvoří bělavé moučnaté povlaky podhoubí parazitické houby. Postižená pletiva šednou a dochází k jejich deformacím. Květenství sprchávají a mladé bobule zasychají, praskají a dochází k jejich vyhřeznutí. Letorosty jsou kratší s tmavými skvrnami.
Na listech se tvoří nažloutlé skvrny, na spodní straně jsou viditelné bělavé sporangiofory. Skvrny později nekrotizují a trhají se. Při napadení květenství nebo hroznů dochází k jejich zasychání. Bobule mohou být napadeny pouze do velikost hrášku, později již choroba nedokáže prorůst pokožkou. Infikované bobule se zbarvují šedozeleně, deformují se a uvnitř je viditelné mycelium.