Tipy, jak vápnit půdu pro různé druhy plodin

Vápnění půdy je důležitým krokem při vyživování půdy a plodin ve vaší zahradě. Vápnění zmírňuje kyselou půdní reakci, optimalizuje pH půdy, má asanační účinek a snižuje nemocnost rostlin díky tomu, že ničí choroboplodné zárodky v půdě. Řekneme vám, proč na něj nezapomínat a jak na to.

Vápník je nepostradatelnou látkou pro výživu rostlin a je potřebný při stavbě opěrných pletiv buněk a kořenů. Má vliv na kondici, kvalitu plodů a celkový stav rostlin.

Vápnění půdy – jak na to?

K vápnění půdy se nejčastěji používá pálené vápno nebo mletý vápenec. Pálené vápno rychleji přijímá vlhkost a je vhodnější do těžké půdy, mletý vápenec uvolňuje vápník pomaleji a je vhodný pro vápnění lehkých a středně těžkých půd. Vyzkoušet můžete například dusíkaté vápno Perlka nebo dusíkaté vápno Forestina.

Optimální dávku vápnění určíme na základě rozboru půdy:

• U kyselých půd se vápno aplikuje v množství 2-2,5 kg na 10 m²,

• u mírně kyselé půdy 1-1,4 kg,

• u neutrální půdy kolem 0,5-0,7 kg.

Čemu se vyhnout při vápnění půdy?

Při vápnění je důležité vyhnout se současnému používání vápna s jinými hnojivy – zejména chlévským hnojem a fosforečnými hnojivy. Výsledné chemické reakce by mohly vést ke ztrátě důležitého dusíku a znepřístupnění fosforu rostlinám.

Kdy vápnit půdu?

Vápnit půdu lze celoročně, ale nejlepší doba k vápnění je v listopadu – na podzim. Vápno by se mělo aplikovat na zrytou a rozmělněnou půdu. Vápnění není nutné opakovat každý rok, závisí individuálně na spotřebě vápníku rostlinami a jeho přirozeném vyplavování z půdy v závislosti na množství srážek. Je opravdu důležité vápno do půdy řádně zapracovat.

Jak vápnit půdu pro různé druhy plodin?

1. Vápnomilné plodiny, jako jsou cibule, česnek, pór, košťálová zelenina, se vápní přímo a snesou i čerstvé vápnění – čili zapracování vápna při podzimní přípravě půdy.

2. Druhy, citlivé na vápník, nesnášející kyselou půdu (celer, pažitka…), vápníme k předplodině.

3. Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim.

4. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění. Tyto druhy je třeba vápnit při předplodině.

5. Listová zelenina se pěstuje v předem povápněné půdě, ale špenát snese i přímé vápnění.

Vápnění půdy pod brambory

Půdním rozborem předem zjistíme kyselost půdy – její pH. Bramborám se daří na kyselých a slabě kyselých půdách s kyselostí od 5,5-6,5 pH. Při hodnotách nižších než 5,5 pH je důležité půdu upravit vápněním.

U brambor se půda nikdy nesmí vápnit na jaře před zasazením, protože může zvýšit výskyt strupovitosti brambor. Půdu vápníme jedině na podzim, po sklizni brambor.