Pěstování melounů nebylo nikdy jednodušší. Jak na to?

V rozhovorech, které na našem blogu věnujeme inspirativním zahrádkářům, tentokrát představujeme vylepšení od pěstitele melounů z Bratislavy – pěstování melounů očkovaných do dýně.

V rozhovoru o očkovaných melounech se dozvíte:

• jak se očkují melouny do dýně

• jaké odrůdy melounů a dýní jsou vhodné na takovéto očkování

• jak pěstovat melouny, aby plodily celé léto

• jakou mají očkované melouny výnosnost

• jak melouny vysazovat a hnojit

• zda melouny napadají škůdci a nemoci

• jak často je potřeba melouny zalévat

• proč se meloun během růstu nesmí brát do rukou

• zda se dá urychlit dozrávání melounů

• a jak zjistit, zda je meloun již zralý 

S kým jsme se o pěstování melounů bavili? 

Ochotný a sympatický, s úsměvem od ucha k uchu. Rudolf Luža nás s úsměvem srdečně přivítal na své zahradní chatce v Podunajských Biskupicích. Je to vyučený 50letý řezník se třemi dětmi, který se, jak už bývá zvykem, svému řemeslu profesionálně nevěnuje. Že je manuálně zručný, napovídají nejen jeho profese, kterým se během života průběžně věnoval (montáž oken, sváření, stavební a zednické práce), ale také praktické konstrukce na rostliny, kterých si ihned na zahradě všimnete. Má ji přitom jen několik měsíců, předtím zahradničil v jiné bratislavské lokalitě. Je to jeho velké hobby, ani ne tak kvůli úrodě, protože podle jeho slov zeleninu moc nemá rád, ale pro radost.

Na návštěvě u pěstitele melounů

Na návrh na rozhovor tentokrát náš respondent, Rudolf Luža, reagoval jinak, než jsme byli dosud zvyklí. Pozval nás na návštěvu na jeho zahradu v bratislavských Podunajských Biskupicích, kde kromě běžné plodové zeleniny, vinné révy a krásných květů pěstuje především tabák a melouny. Už při vstupu na zahradu upoutá pozornost 4 x 5,8 m velké melounové pole s krásnými hustými listy, které běžně jen tak nevidíte. Hlavně po šestitýdenním období bez kapky deště, jak tomu bylo během naší návštěvy (srpen 2024). 

Když se podíváte na tyto listy zblízka, zjistíte, že pod nimi se doslova tlačí melouny různých velikostí. Musí tu být vysazeno i 20 sazenic, pomyslíte si, a proto nevěříte vlastním očím, když na fotce v mobilu vidíte 3 vysazené malé sazeničky. Těžko uvěřit ani vlastním uším, když slyšíte, že dosud na melounovém poli vyrostlo 53 melounů. A další plody ještě rostliny nasazují. Všechno má pěstovatel zaznamenané, zapsané, každý utržený meloun je vyfocený s datem, aby své pěstovatelské zkušenosti mohl následně analyzovat. Jak je to možné, ptáme se. Běžnou praxí je přece to, že na jedné rostlině stihne dozrát 1 - 2, maximálně 3 melouny. Tajemství spočívá v pěstování melounů zaštěpovaných na dýních. 

Jak se štepí melouny na dýni? Jaké odrůdy melounů a dýně je na to potřeba předpěstovat?

Mám vysazenou odrůdu melounu Ingrid, která je naroubovaná na tykev fíkolistou. Spojuje se to různými způsoby. Dá se roubovat „nahoru“: odřízne se vršek tykve, ale jen po děložní lístky, a vršek melounu se seřízne do špičky. Udělá se tam dírka a vloží se do tykve. Dalším způsobem je spojování: odřízne se šikmo dolů na tykvi tak, že jeden list zůstane i s kořenem, to samé na melounu, ale bez kořene. Potom se přiloží k sobě a spojí sponkou. A potom je třetí způsob. Když zasadíte meloun a dýni vedle sebe. Uděláte zářez do jednoho i do druhého. Také je spojíte s takovou sponkou, jako je kolíček.

Čili odříznete kousek z obou stonků? 

Ne, nařeže se. Jeden se nařeže takto a druhý se nařeže takto (do rázštěpu, pozn. redakce). A ty špičky do sebe takto zapadnou. To je takový nejjistější způsob, protože obě části žijí na kořeni, a máte čas, než se to uchytí, a potom odstraníte meloun od kořene. Tam, kde se spojuje na střed, nebo na bok, meloun už vlastně nemá kořen, takže to je buď-anebo. Ale když to víte a máte na to podmínky (dlouhodobě vyrovnaná teplota a vlhkost), stojí za to to vyzkoušet. Já jsem to zkoušel doma a několik se mi chytilo, ale mnoho uhynulo, protože jsem na skleněném balkóně nedokázal udržet stálou teplotu, ze dne na den vyskočila až na 30 °C a to je špatné pro ty rostliny. Uschnou. Počáteční teplota by měla být kolem 15 - 20 stupňů a konstantní vzdušná vlhkost. 

Jak velké sazenice na štěpení potřebujete? A za jak dlouho jsou ty rostliny schopné se spojit?  

To jsem dělal před 4-5 lety, tak si to úplně přesně nepamatuji, ale tuším to byly 2-3 týdny, než se to srostlo nebo uhynulo. Ze začátku to i vadlo. Zkoušel jsem to způsobem na střed, v té době jsem ještě o způsobu, kdy vysadíte 2 rostliny vedle sebe a spojíte je, dokud jsou ještě na kořeni, nevěděl. V předstihu je ale potřeba vysít meloun, protože dýně roste rychleji. Sazenice by měly být při štěpení stejně velké. Ale když se to někomu nepodaří, tak si může i takovou sazenici koupit. Já jsem objednával z českého zahradnictví, protože na štěpení v bytě nemám podmínky. V Česku se pěstování štěpených melounů věnují ve velkém.  

Liší se péče o štěpený meloun od péče o klasický? V čem vidíte hlavní přínos štěpeného melounu? 

Ne, péče je stejná. Meloun nevyžaduje speciální půdu, daří se mu v těžších i lehčích půdách, sám jsem to testoval. Podstata je v tom, že dýně si vytvoří násobně větší kořenový systém, takže dokáže melounu dodávat více živin i vláhy, a navíc je pro ni typický bujný růst. Při běžném pěstování meloun nemá tolik listů jako štěpený. Navíc když slunce svítí přímo na plod, nadměrně ho ohřívá, hlavně v takových vedrech, jaká máme toto léto. Mnoho listů štěpeného melounu poskytuje plodům dostatek příjemného stínu i výživy. Proto je jedna rostlina schopna přinést několikanásobně vyšší úrodu než klasický meloun, kde běžně na jedné rostlině dozrává jeden či dva plody. Já si všechno zapisuji, melouny počítám, vím například přesně, že jednomu mému melounu trvá 22 dní, než z malé kuličky velikosti pingpongového míčku vyroste 6 kg meloun. To by bylo při běžném pěstování melounu nemožné. 

Kdy jste sazenice melounu vysazoval? Používáte pod melouny také mulč?

Tento rok umožnilo počasí výsadbu teplomilných rostlin dříve, z mých poznámek vím, že to bylo přesně 7. května. Osvědčilo se mi pěstování na plachtě, kterou upevním na provzdušněný povrch země háčky. Naliju na ni vodu, abych viděl, kde se voda hromadí, kde mám v půdě nerovnosti. Tam udělám dírky, aby voda měla kde odtékat. Do plachty jsem vystřihl tři dírky a vysadil sazenice. 

Také meloun hnojíte? Jaké hnojivo na melouny používáte?

S hnojením to vůbec není třeba přehánět. Viděl jsem, jak pěstitelům v zahraničí, ve fóliovníku, při přehnojení dusíkem melouny explodovaly. Jen tak vybuchovaly. A to sem dovážíme! Já jsem začal hnojit, až když rostliny začaly nasazovat květy. Při sázení jsem dal do zeminy vyzrálý substrát z kuřinců. Ten jsem tam zakopal a promíchal. Opět jsem pohnojil kuřinci zředěnými vodou 1:10 až ve chvíli, kdy rostliny nasazovaly květy. Nenechávám to odležet, dusík je prchavá látka a o ten mi jde. Po hnojení ještě zaliju, až dokud voda neodtéká, žížaly tehdy okamžitě vylezou ven. Pak je posbírám a dám na jiné místo. Potom hnojení opakuji každé dva až tři týdny. Po čase, když část melounů dozraje, přidám rostlinám lžičku cereritu a lžičku síranu draselného. Rozpustím v dvoulitrové lahvi a naliji ke kořeni. Síran draselný je na výživu tkáně a na sladkost plodů. Draslíkem se přehnojit nedá. Rostlina si vezme jen tolik, kolik potřebuje.  

Jak často melouny zaléváte? Používáte primárně dešťovou vodu? 

Ze začátku 2x týdně 5 l vody ke kořeni. Když nasadí plody, tak 2x týdně 10 l vody ke kořeni. Ale při takovém množství a bez srážek i 4-5krát týdně. Pokud nemám dešťovou vodu, jako teď, když 6 týdnů nepršelo, používám i městskou, ale odstátou, bez chlóru.

Neplánujete si to zalévání nějak ulehčit? Třeba pomocí propustných hadic? 

Ne, ne, protože dávám odstátou, tedy teplou vodu. Studniční voda je studená, to je pro rostlinu šok. 

Mívají melouny i nějaké nemoci? Napadají je škůdci? Kromě slimáků, ti žerou všechno. 

Červené melouny netrpí žádnými chorobami. Žluté ano, ty chytá padlí, na to používám Thiovit jet. Hned po prvních příznacích je potřeba listy postříkat. Ty napadené uschnou a nové už padlí nemají. Jinak melouny nenapadá nic, kromě slimáků, to ano. Těm dávám na plachtu metarex a jsou vyřízení. Nedávám ty kuličky přímo na půdu, tomu se vyhýbám.  

A co mšice na melounech, ploštice nebo mravenci? S nimi nebojujete?

Mšice ano, i mravenci, ti je tam vozí. Mšice většinou napadnou jen ty listy, které jsou u kořene. Nevím proč. Ty pak odtrhnu a vyhodím. Zajímavé je, že v boji s mšicemi mi pomáhá tabák. Prostě se tam přilepí a rostlina je už pak nepustí, vylučuje takovou lepkavou hmotu. Mravence postříkám na chodníku, kde mají chodbičku, a jsou K.O. Ploštice jsou všude, ty sbírám, rozmačkávám a topím.