16 nejčastějších otázek ohledně sázení

Ať už sázíte na okenní parapet nebo na záhon v zahradě, případně do skleníku, máme pro vás odpovědi na otázky, které obvykle při sázení vzniknou. Do čeho sázet, jakou zeminu použít a kdy je ta nejvhodnější doba pro dané rostliny? Je dobré vědět, co s čím kombinovat, a tak si vychutnat plody naší zdravé zahrady.

1. Jakou zeminu použít na sazenice?

Dnes zakoupíte výsevný substrát, se supresivním účinkem, který chrání mladé rostliny před zahníváním a škůdci. Substrát pro výsev má pro mladé rostlinky optimální pH a dobré vlastnosti jako je vzdušnost a zadržování vody. V jiném případě můžete použít rašelinové zakořeňovače nebo lignocel.

2. Jakou výhodu má předpěstování sazenic?

Odpovědí je včasné dozrání plodů. Pokud je vegetační doba delší než nejprosperující období pro danou rostlinu, můžete jí vytvořit prosperující prostředí doma a vysadit ji na parapetu okna nebo ve skleníku, kde bude optimální teplota pro klíčení semen. U takto zasazené zeleniny si prostě budete plody užívat dříve než při výsadbě rovnou do studené země brzkého jara.

3. Jakou zeleninu pěstovat ze sazenic?

Pouze určité období v našem podnebném pásmu má dostatečnou intenzitu slunečního záření a teplotu na to, aby plody zrály. Papriky a rajčata dozrávají po 4 až 5 měsících od vyklíčení. Pokud byste je dali klíčit do volné země v době, kdy je dostatečně vyhřátá půda pro výsev semen, znamenalo by to, že zrání plodů by nastalo v říjnu. Což nám bohužel naše podnebné pásmo nedovoluje.

Pěstovat ze sazenic můžete i okurky, ledový salát nebo pórek. V podstatě cokoli, co byste chtěli sklízet dříve. Zjistěte, kdy je optimální doba pro sázení sazenic a výsadbu zeleniny a dejte se do toho.

4. Jak sázet papriku?

Papriky jsou citlivé na nízké teploty. Vysazujte je, až když s určitostí víte, že noční teplota neklesne na méně než 15 °C. Správná péče o papriku se nesmí podcenit, stejně jako aklimatizace papriky před výsadbou. Pár dní před sázením paprik na zahradu je pomalu a trpělivě zvykejte na přímé slunce pár hodin denně. Začněte s ranním sluncem a k obědu je stáhněte do polostínu. Vysazujte je hluboko, stejně jako rajčata. Nebojte se přihrnout zeminu i na část stonku. Stonek pustí kořeny a celá rostlina se stane stabilnější.

5. Jak sázet rajčata?

Rajčata jsou vskutku nenáročná. Pokud jsou sazenice vytáhlé, vysoké a tenké, můžete je do země sázet hlouběji. Vysazujte až po třech zmrzlých (15. květen), aby nedošlo k omrznutí sazenic. Ke každému rajčeti přidejte stabilizační kolík, dostatečně vysoký k dané odrůdě rajčete. Pomozte si s našimi tipy pro pěstování rajčat.

6. Jak sázet okurky?

K pěstování okurek potřebujete dobré slunečné místo a dostatek vody. Semínka mají dobrou klíčivost a sázejí se v průběhu druhé poloviny května. Do výsadbové jamky vložte dvě semínka a přihrnutou zeminu stlačte dlaní. Dodržujte vzdálenost mezi rostlinami alespoň 5 cm. Chcete-li předejít zahnívání plodů, použijte oporu - konstrukci, po které se okurka bude táhnout. Další možností je zasadit okurku k plotu. Tento způsob výsadby vám podstatně usnadní i sběr samotných okurek.

7. Jak sázet salát?

Salátů je mnoho druhů. Je nutné se řídit výsevním obdobím pro danou odrůdu. Většinu salátů můžete vysévat do pařeniště, pokud teplota v pařeništi neklesne pod 5 °C. Pokud jste si připravili sazenice salátu, při ústupu nočních mrazů je můžete vysadit na zahradu do sponu 30 x 30 cm. Nezapomeňte svůj salát chránit proti škůdcům jako jsou mšice a plži.

8. Jak sázet brambory?

Naklíčené brambory se ukládají do země, klíčky směrem nahoru. Zemina se jen přihrne do kopečku, nestlačujeme. Přílišným pěchováním by se mohly klíčky brambor odlomit. Zvažte, zda chcete brambory skladovat nebo je pěstovat na přímou konzumaci a přizpůsobte tomu vhodný druh brambor.

9. Jak sázet jahody?

Základem dobré výsadby jahod je příprava záhonu před výsadbou. Jahody můžete sázet i do závěsných květináčů nebo truhlíků na balkon. V případě výsadby jahod v květináči, použijte i kvalitní hnojivo na jahody, neboť obsah živin v květináči mohou sazenice rychle vyčerpat.

10. Jak sázet česnek?

Sadbový česnek rozdělíme na stroužky a sázíme ho kořenovým ložiskem směrem dolů. Můžeme vysazovat:

• Podzimní odrůdy sázíme do hloubky 8 cm i hlouběji. Vzdálenost v řádku je 10–15 cm. Mezi řádky se doporučuje vzdálenost 20–30 cm.

• Jarní odrůdy česneku vysazujeme na jaře co nejdříve, můžeme hned po rozmrznutí půdy. Sázíme ho mělčeji než podzimní, do hloubky 5 - 6 cm. Vzdálenost v řádku je 10–15 cm. Mezi řádky se doporučuje vzdálenost 20–30 cm.

Příprava záhonu na výsadbu česneku je nesmírně důležitá pro dobrou a zdravou úrodu.

11. Jak sázet borůvky?

Borůvky jednoznačně vyžadují kyselé pH půdy pro svůj prosperující růst. Přidáním hnojiva s postupným uvolňováním zabezpečíte borůvkám optimální podmínky. Houby a mikroorganismy jsou komunikačním kanálem rostlin s půdou. Proto pro lepší vstřebávání živin z půdy přidejte do výsadbové jamky, připravenou na borůvky, mykorhizní bakterie.

12. Jak sázet cibuloviny?

Cibuloviny sázejte na podzim. Zpravidla se cibulka sází tak hluboko, aby se rozměr sázené cibulky shodoval z rozměrem nahrnuté zeminy, která zůstane nad cibulkou.

13. Co můžete sázet jako první po zimních měsících?

Únor: celer řapíkatý, celer bulvový

Březen: sazenice paprik, rajčat a lufy, případně salátu

Duben: špenát, hrách, salát, ředkvičku, cibuli, pórek a koření

Květen: červenou řepu, fazole, brokolici, okurky, dýni, čekanku

Červen: ředkvičku, tuřín, fenykl, zelí, květák, fazole keříčkové

14. Proč rostliny, resp. sazenice po vyklíčení semen hynou?

Padání klíčních roslin bývá častou příčinou neúspěchu při předpěstování různých druhů zelenin, ale i okrasných rostlin. Podílí se na něm několik organismů. Dobrou prevencí a účinným lékem se stal Previcur energy.

15. Co je společenství rostlin při pěstování?

Správné partnerství rostlin se navzájem podporuje a obohacuje. Například název společenství „tři sestry“ se používá pro společné pěstování kukuřice, popínavé fazole a dýně. Fazole přispívá do půdy dusíkem, který je užitečným hnojivem pro vitální růst rostliny, dýně stíní půdu a zadržuje vláhu a kukuřice slouží jako opora pro fazole. Rostliny si navzájem pomáhají.

16. Mohu pěstovat tytéž plodiny na stejném místě více let po sobě?

Střídání plodin je skvělým způsobem, jak předejít únavě půdy, která je má vyživovat. Každá rostlina z půdy vytáhne určité prvky, které ke svému růstu potřebuje. Můžeme je doplnit hnojivy nebo jednoduše střídat plodiny. Zkuste po kořenové zelenině sázet hrách. Hlízovité bakterie hrachu nabijí půdu dusíkem.